Z Makové Hůrky

(Kokurikozaka kara)

Pohodový, vtipný ale i zajímavý film z režie Goróa Mijazakiho. Vrátíme se v něm do šedesátek a užijeme si skvělou hudbu, úžasnou animaci a hezký příběh.

Jde tu nejen o studenty kteří se pokouší zachránit starou budovu před demolicí ale i o lásku dvou hlavních hrdinů.

Uchvacuje mne úžasně ztvárněná příroda, domy, uličky přístavního městečka ve kterém se děj odehrává…….podívaná je to skvělá.

Nahlédnout se v tomto filmu dá i do poválečné doby a následků které válka způsobila několika lidem ale opravdu to není drama. Film je pohodový a milý.

Určitě už víte, že když se mi něco hodně líbí, snažím se to nějak uchovat. Někdy utratím nějakou tu minci a poprosím hodné čínské bůžky o nějakou tu drobnost z Číny nebo Japonska. A jindy zase vyrábím. Tenhle film a výlet kolem makových polí mi vnuknul nápad.

Stačila k tomu na vzduchu schnoucí hlína, makovice, akrylové barvičky, párátka a trpělivost 🙂

Ten chrám je vlastně ve skořápce z vlašského ořechu. Ale jinak…samé makovice 🙂

Ps: dopadne to dobře

Vzpomínky na léto

Léto je za námi. Hortenzie nepřežily stěhování, za to jsem na naší nové zahradě objevila nové!! Doufám že modré. Hnojila jsem je a krásně vyrostly ale bohužel nevykvetly. Příští rok ale vykvetou!! Léto uteklo rychle a já jsem začala pracovat v novém zaměstnání. Je to jízda!! Těším se na první výplatu. Nejvíc na nové mangy a na nějakou tu anime drobnost. Hned zase budu mít o čem psát 🙂

Pojďme mrknout co jsem dělala v létě.

Našla jsem u okásan v krabici s darovanými hrníčky od její kamarádky tuhle mini poličku na kořenky. Ha ha… prý na kořenky.

Nejprve jsem jí musela trochu vylepšit.

Pak se tam zabydlel Howl se Sofií a Kalciferem. Zjistila jsem že mám tuze málo dekorací z filmu Zámek v oblacích. Na tom budu muset zapracovat.

No a ve vedlejších poličkách bydlí Spongebob se svou partou …..

trochu jsem si vyhrála s hlínou a barvičkami : doláč a Sépiákův domek jsou z hlíny.

V prvním patře bydlí moje milovaná Kung – fu panda Po a jeho přátelé.

Taky jsem trochu řádila citrónkově. S vodovkami , fixou a zažehlovacími korálky. To má být mimochodem Kenshi Yonezu a pocta k úžasné písni Lemon.

No ano, přiznávám se, někdy jsem nevěděla co bych ještě…. tak ještě jmenovka na klíče 🙂

A můj supr čupr úlovek v bazaru nábytku!! Květináč Maneki Neko !! Jen zamňoukat.

Ale zase i když čekám na výplatu a léto jsem proflákala, neznamená to že jsem si nepořídila ani jednu mangu. Mám tu nový Pokoj v barvách štěstí. Je skvělá!!

Tak vidíte že jsem se nenudila a že i s málem si člověk může udělat krásné dekorace. Do toho!!

Dengeki Daisy a říjnová nástěnka

Tohle je manga mého srdce. Poprvé jsem ji četla asi před šesti lety a stále se k ní vracím. je krásná, napínavá, romantická, vtipná, propracovaná. Žádný laciný příběh.

V hlavních rolích chudá studnetka bez rodiny Teru. Odvážná, vtipná ale i roztomilá. A dost protivný, panovačný školník Kurosaki.

A potom… úžasný, ochranitelský, tajemný , hacker Daisy. E-mailový přítel Teru. Nikdy nespatřen ale vždy při ní. Přítel jakého si přeje každá dívka.

A spousta těch úžasných lidí kteří v příběhu vystupují a já jsem si je zamilovala. Příběh umí být dramatický a jiskření mezi hlavními hrdiny v něm nechybí. A protože je to má opravdu nej manga, vzdám ji úctu tím, že ji věnuji celou svou říjnovou nástěnku. Inspirujete se?

Sobotní ráno, snídaně, hořící svíčka, vodovky a spousta modrých sedmikrásek. Doporučuji si k tomu pustit píseň která k téhle manze prostě patří, kdo četl, tak ví.

Namalovala jsem i pár podzimních lístků (japonského javoru, jak jinak :-)) a název mangy. Potom mi pomohla madam tiskárna . Nejdříve pár stránek z knížky jako podklad a na závěr pár barevných obrázků.

No a výsledek…

Vzpomínám si na léto když má Mei byla ještě v kočárku a já jsem v městečku kde jsme bydleli objevila v květinářství u vietnamců modré daisy. Byli úžasné!! Jejich fotku už jsem nevypátrala a od té doby už jsem je ani nesehnala . Ale po fotce budu pátrat dál a věřím že příští léto, se modré daisy znovu objeví. Stejně jako tehdy….. bude má zahrádka připomínat Dengeki Daisy.

Příběh prince Gendžiho

Na tuhle mangu napsanou podle úžasného japonského románu z období Heian jsem narazila v tomto roce už několikrát. Měla jsem trochu strach že mě nebude bavit. Našla si mě až v jednom knihkupectví na letošní dovolené. Tomoe i děti si z prázdnin nosí suvenýry, já knihy.

Upřímně se klaním jejím tvůrcům protože vybrat z obsáhlého románu o kterém se traduje že to byl vůbec první román na světě ( roku 1000 – 1020), jen něco a přetvořit ho v mangu, předat do něj krásu, poezii a vznešenost, nic mu neubrat….

Původní dílo napsala Murasaki Šikibu, tehdejší dvorní dáma, spisovatelka a básnířka. Vystupuje v něm 400 postav a obsahuje téměř 800 básní. Už mě chápete? V této knize však najdete jen hlavní události ze života prince Gendžiho a ženy, které mu zamotaly hlavu. Milostné pletky a intriky které jsou u dvora obvyklé. Nádhernou ilustrací se nám pokusila Inko Ai Takita přiblížit krásu japonské přírody.

A mé pocity z ní? Je to takové dovolenkové čtení. Pro krásu, zajímavost, pro hloubku a potěchu poetické duše. Líbí se mi i když je to hodně neobvyklé čtení.

Myslím že do otaku knihovničky určitě patří!!

Překvapení z Japonska

Mám takovou radost když objevím ve schránce pohled od mé dopisovací kamarádky z Číny.

Tentokrát to ale byl dopis!!!

Hoi mi píše, že si udělala výlet do Japonska !! Byla se podívat na horu Fuji a posílá mi tenhle krásný pohled.

Ale bylo tam ještě něco!

Když už byla tahle otaku holka v zemi naší zaslíbené, samozřejmě musela navštívit Ghibli muzeum

a tohle mi tam koupila!

a v něm…

Placička s Howlem!! Ooooo Hoi jsi úžasná!!

Hned jsem si ji připnula na baťůžek :-).

Asi jsem musela vypadat jako šílenec když jsem další tři dny vysvětlovala mým nejbližším jaký je to poklad. Vždyť tahle placička „dýchala“ (hlavně mi netvrďte že předměty nemají duši) Japonský vzduch. A že možná kolem ní prošel i sám Hayao Miyazaki!! A možná i Kenshi Yonezu!! Počkejte, musím běžet si na ní sáhnout. Zatím paaa…

Horký červen, zelené lesy, konec školy

Venku se to krásně zazelenalo a já vám přináším mé červnové novinky.

Moje krátké studium skončilo a já úspěšně složila zkoušky. Možná mi pomohlo srdíčko ze zažehlovacích korálků které jsem si vyrobila, možná talismany od mých přátel a rodiny a nejspíš taky hodiny a hodiny šprtání 😀

Za odměnu jsem si dala single výlet do mého oblíbeného městečka, kam jezdím jednou za rok úúúplně sama. A bylo to fajn .

Na našem velkém autíčku které nese hrdé jméno „Obroň“, se zabydlelo pár sazí.

Splnilo se mi další přání a mám dopisovací otaku kamarádku!! Jmenuje se Hoi a je z Číny. Seznámily jsme se přes Postcrossing a vyměňujeme se krásné Ghibli pohlednice a sdílíme pocity ze všech Miyazakiho filmů.

Přibyly mi nové mangy!!

Čarodějova nevěsta 10

Přišla v pravou chvíly. Čise nastoupila do školy stejně jako já a tak jsem si tenhle díl náležitě vychutnala.

Stejně jako Holmes z Kjóta 2

První díl mě nijak zvlášť nenadchnul ale tenhle se mi moc líbil.

Miluju když kořeny v lese pokryje mech a všechno je kolem zelené. Připomíná mi to Japonsko.

Ale aby jste neřekli, připojím i foto z mé reality. Ze života, jaký žiju dnes.

Je to z jednoho údolíčka uprostřed lesů, kousek nad kolejemi. Je ukryté za smrkovým houštím, skoro se tím nedá prolézt. Objevil ho Daichi. Tím údolím protéká potůček a vše je pokryté mechem. Ta krása mi nešla vyfotit ale tenhle kamenný patník se tam dokonale hodil a vyfotit se nechal.

Zazelenal se i můj letní hliněný obrázek hory Fuji.

Moje červnová nástěnka..

Díky tomu že jsem šla na studia a skončila v práci , měla jsem občas volné dopoledne. A to jsem využila tím nejlepším způsobem. Strávený čas….s Tomoem…o samotě!!!

Měli jsme čas sami na sebe. Někdy díky hlídání i odpoledne. Vylezli jsme si na nejvyšší horu v okolí a tam mi můj liščí démon koupil veliký pohár s hromadou šlehačky a barevným cukrovým zdobením. Byl zettai ni kawaii!

A tak já pádím vstříc létu!!! Čekají mne prázdniny a já se na to moc těším!!

Holmes z Kjóta

Mia Močizuki (příběh), Ičiha Akizuki (kresba),

S touhle mangou jsem se několikrát setkala na stránkách knihkupectví ale mám jich tolik rozečtených že mě stále míjela. Ale nedávno ji měli v Knihy Dobrovský za 129 kč tak to jsem neodolala.

Kresba je nádherná, hlavní hrdina samozřejmě fešák.

Děj se odehrává převážně ve starožitnictví ale také u různých historických památek . Tu a tam se zmíní nějaký starý japonský umělec a japonské tradice. Příběhy starých věcí se prolínají s osudy zákazníků a pohledný Holmes a jeho brigádnice Aoi je společně odkrývají. Jejich vztah je v prvním díle milý a nevinný.

Prvních pár stránek mangy udělali pěkně v barvičkách.

A jak to na mě celé působí? Tahle manga neurazí ani příliš nenadchne. Má příjemnou atmosféru a je lehce chytlavá takže další díl si moc ráda přečtu. Je to pro mne příjemná oddechovka bez velkých dramat, násilí a stresu. To někdy potřebuje každý ne? 🙂

Zabydlujeme se

Zabydlela jsem se já…

A také mé milované knížky.

Zabydlel se u nás tenhle nový závěs do dveří. Nebyl zrovna nejlevnější ale když jsme spatřila motiv bambusu, lotosových květů a volavek, nemohla jsem odolat.

Můj hrníček s Kiki natankoval horký čaj a zalíbilo se mu na velkém pařezu, na naší nové zahrádce. Bambus je také zasazený, zabydlený, tak mu držte palce ať se chytí a dobře se mu v nové zahrádce daří.

Vítáme rok Draka

Tento měsíc jsme slavili Čínský Nový rok Draka.

Udělali jsme pár dekorací,

čínské jídlo a děti si zalétali s papírovými dráčky.

Dokonce nám s nimi zahráli i stínové divadlo.

Jako dárek dostaly čínskou minci a zážitkový poukaz v dračí obálce.Krásný rok dřevěného draka a hodně sil Vám přeje Hotaru 🙂

Kam jsi zmizela

Dvě dívky, kočičí společník a pronásledovatelé jako by z jiného světa. Cesta která ožívá a krajina která není úplně normální.

Když jsem v listech od Paseky četla recenzi na tuhle knihu ve které bylo spojení „Cesta do Fantazie a Miyazaky“, bylo jasné že si ji musím přečíst.

Když jsem tenhle komiks nebo chcete-li grafický román od Tillie Walden četla poprvé, večer, po náročném dni, byla jsem z příběhu trochu zmatená. V tmavých kresbách jsem nedokázala rozpoznat všechny detaily. a nacítit se do postav. Po druhé už jsem si ho otevřela ve dne a začala si všímat toho, co jsem dřív neviděla, začala jsem příběh chápat. Na potřetí jsem si ho zamilovala a vychutnávala si stránku po stránce.

Tahle knížka je jedna z těch, na kterou se nezapomíná a kterou si rádi vezmete znovu do rukou. Je zvláštní, je krásná, je fantasy a chytí za srdce.

Už se těším, až si jí zase přečtu. Večer, pod lampičkou, s čajem a pocitem tajemna a očekávání.