S příchodem jara jsme se Mei a já rozodly, že prozkoumáme místní knihovnu. Bydlíme v tomhle malinkém městečku rok a ještě jsme tam nebyly. Trochu jsme se obávala že to bude malá zapomenutá místnůstka kdesi na úřadě.
V knihovně, mají otevřeno jen dvakrát do týdne. Nachází se v krásném, velikém , třípatrovém domě. Aby jsme se dostaly dovnitř, musely jsme zazvonit na zvonek u hlavních dveří. Nikdo se nám neozval, byly jsme však vpuštěny dovnitř. Po tmavém kamenném schodišti jsme v druhém patře nalezly nápis knihovna a vstoupily jsme do……velikánské místnosti ozářené sluncem. Knihovna tady zabírá celé jedno křídlo domu. Jsou to tři velké pokoje, propojené dohromady. Je tam spousta místa, spousta oken, spousta knih. A milá knihovnice, se kterou jsem se okamžitě dala do řeči, jako bychom se znaly už léta. Mei se ztratila kdesi v zadní části, v oddělení knih pro děti.
Proč jsem si ale vzpoměla na film studia Ghibli Šepot srdce? Protože po zaregistrování, jsme místo klasické kartičky s čárovým kódem, jaké máme do jiných knihoven, dostaly papírovou průkazku kam se vše píše, něco jako výpůjční lístek!! Starý, retro výpůjční lístek na žlutém papíře. Nádhera!!
Byla jsem okouzlena. Knihovnou, knihovnicí, lístkem. A Šepot srdce? Něco si o něm řekněme.
Dobrodružství dívky Šizuku začíná při cestě vlakem kdy potká kocoura, který cestuje úplně sám. A ten ji zavede do úžasného krámku. Šizuku tráví hodně času v knihovně a chce psát knihy. Na výpujčních lístcícch přečtených knih si všimne chlapeckého jména které se stále opakuje. Kdo je ten tajemný Seidži Amasawa? Pomalu se nám rozvíjí krásná , letní romance. Film je spíš pro dívky. Mého Tomoeho nikdy nebavil ale já ho mám v srdci hluboce uložený.
Zajímavé informace o filmu si můžete přečíst samozřejmě v Ghbliotéce. na straně 82 až 91.
Nebo se rozjeďte rovnou do Japonska. do západní části Tokijské prefektury. Na nádraží v Seiseki – Sakuragaoce se můžete vydat stezkou po stopách hlavních hrdinů a prohlédnout si reálná místa která znáte z filmu.
A nebo si jen pusťte video. Ale pozor, úvodní píseň vám ještě dlouho bude znít v uších :-).
Pro mě to je film, který jsem si pustila poprvé v horkém, parném létě. Připomene mi ho každá slunečná knihovna, rozpálený chodník neb zacinkání zvonku u kola. A samozřejmě kočka v úzké uličce mezi domy. Je to kouzlo :-).
