Z puberty si pamatuju hlavně to,že jsem pořád chtěla dělat něco,co mi rodiče zakazovali a to co mi povolili,mě absolutně nebavilo. Takže jsem měla pubertu opravdu bouřlivou :-D. Myslím že je to pěkně na prd, jak se člověk snaží dospět aby mohl dělat co chce a když už konečně dospěje, vůbec o to nemá zájem a rád by byl zase mládětem. A najednou je tolik nápadů, jak by toho času využil!!! Možná si tohle přečte nějaká mladá dívka a něco si vezme k srdci. Nebudu tu popisovat,jak moudré je poslechnout rodiče a ušetřit si tak mnoho ošklivých zážitků, protože právě i ty špatné zkušenosti tvoří naší osobnost a litovat bychom neměli ničeho. Jen se ze všeho poučit. Spíš zkusím dát pár rad.
1.Užijte si to, že jste ještě doma
Samozřejmě pokud máte fungující rodinu. Nebudu říkat pohodovou a skvělou protože skoro každému puberťákovi přijde jeho rodina šílená. Spíš si uvědomte, že tohle období, uteče strašně rychle a už se nikdy nevrátí. Ten čas kdy tvoje starost je jen škola a úklid pokoje. Kdy máš doma mámu a můžeš si s ní o všem popovídat, zeptat se a poradit se. Máš možnost chodit na kroužky, do knihovny nebo jen tak ven. Nic víc. Až dospěješ, uvědomíš si že máma tu opravdu nebude věčně a že ty časy, které jste spolu strávily byli krásné a nenávratné. Je fajn mámu občas s něčím potěšit. Vyprat prádlo, udělat večeři nebo svačinu speciálně pro ní. Nakoupit nebo ji koupit kytku. Tohle všechno dovede nejvíc ocenit až člověk, který to musí dělat sám a každý den. A tátu můžeš pootěšit tím, že se ho na něco občas zeptáš, i když tě to moc nezajímá. Nebo obětovat víkend a rodinu někam vytáhnout. Ne, není to trpaný. Jsou to lidi který tě milujou a žijou s tebou pod jednou střechou a oni tu pro tebe budou, i když kamarádi odejdou. Rodina je uplně nej!!! Vím že každý to tak nemá ale těm pár šťastlivcům radím, aby tyhle vztahy udržovali!!
Mám sama děti, starám se o náš domov a s mámou od sebe bydlíme 5 minut chůze ale i přesto si pořád voláme a povídáme o všem. Neskutečně ji miluju a nevím co bych dala za to kdyby byla zase mladší a svěžejší. Chtěla bych zase jít bezstarostně nakupovat blbiny a vybírat barevné propisky a pravítka do školy. Vždycky mi koupila něco roztomilého. A pak si zajít do cukrárny a zevlovat, bavit se o láskách a ne o tom jak je drahá elektrika a jak vyjít s muži..Teď nevím kam dřív skočit, peněz není nazbyt a maminka už je hodně unavená i když pořád krásná a silná.
2.Vyhněte se průšvihům
Já vim, zní to hrozně snadno ale těžko se to dělá. A jak vůbec takovej průšvih rozeznat? No myslím že do většiny průšvihů se dostanem samy a to hlavně kvůli lásce. Já vim že romantický animáče jsou skvělý a knížky o hrdinech taky. A vim že je tam uplně normální že se z gangstera stane romantická duše ale v životě to tak není. Poznala jsem mnoooho kluků-záporáků. A ano, měli romantickou duši. A jak!! Ale způsob života jakým žili už nedokázali opustit. Zkoušela jsem to tolikrát!!! Neříkám ať to hned vzdáte, jen říkám jestli vám to za ty nervy stojí. Pokud se člověk chce změnit, změní se sám. Pokud ho chce změnit holka, ale on sám ne, může se chvíli snažit nebo přetvařovat ale skutečnost bude pořád stejná.
3.Užijte si tu svobodu
Pamatuju si jak jsem se s holkama nudily a vymýšlely jsme kraviny. A pořád jsme byly nespokojené. To mi bylo tak 14. O 5 let později už jsme jen vzpomínala jaké to bylo, koupit si pytlík brambůrků, džus a jen tak zevlit někde na sluníčku. Nedělat nic, jen prostě být. Zajít si za kapesné koupit nějakou roztomilou blbost a večer se dívat na hvězdy. Jsem sice dospělá a můžu si dělat co chci ale povinnosti mi to nedovolí. Už rok a půl jsme s mým mužem nebyli večer sami. A ještě chvíli nebudeme pokud nechceme strkat broučka po babičkách kam ještě na noc nechce. A až takový večer přijde, budeme možná tak unaveni že kouknem na film a padneme. Takže si nemyslete že dospělost je jen svoboda a možnosti. Právě naopak. A vim, že kdybych si nenutila jezdit o víkendech na tekno párty které mě ve skutečnosti absolutně nebavily, jen kvůli mému klukovi, mohla jsem ten čas využít pro něco, co by mě opravdu bavilo.
Ale to neznamená že i ty negativní zkušenosti jsou zbytečné!! Jsou skvělé a dělají nás tím, kým jsme. Spíš chci říct – užívejte si každý den s láskou, intuicí a rozumem. 🙂
