Tohle je manga mého srdce. Poprvé jsem ji četla asi před šesti lety a stále se k ní vracím. je krásná, napínavá, romantická, vtipná, propracovaná. Žádný laciný příběh.
V hlavních rolích chudá studnetka bez rodiny Teru. Odvážná, vtipná ale i roztomilá. A dost protivný, panovačný školník Kurosaki.
A potom… úžasný, ochranitelský, tajemný , hacker Daisy. E-mailový přítel Teru. Nikdy nespatřen ale vždy při ní. Přítel jakého si přeje každá dívka.
A spousta těch úžasných lidí kteří v příběhu vystupují a já jsem si je zamilovala. Příběh umí být dramatický a jiskření mezi hlavními hrdiny v něm nechybí. A protože je to má opravdu nej manga, vzdám ji úctu tím, že ji věnuji celou svou říjnovou nástěnku. Inspirujete se?
Sobotní ráno, snídaně, hořící svíčka, vodovky a spousta modrých sedmikrásek. Doporučuji si k tomu pustit píseň která k téhle manze prostě patří, kdo četl, tak ví.
Namalovala jsem i pár podzimních lístků (japonského javoru, jak jinak :-)) a název mangy. Potom mi pomohla madam tiskárna . Nejdříve pár stránek z knížky jako podklad a na závěr pár barevných obrázků.
No a výsledek…
Vzpomínám si na léto když má Mei byla ještě v kočárku a já jsem v městečku kde jsme bydleli objevila v květinářství u vietnamců modré daisy. Byli úžasné!! Jejich fotku už jsem nevypátrala a od té doby už jsem je ani nesehnala . Ale po fotce budu pátrat dál a věřím že příští léto, se modré daisy znovu objeví. Stejně jako tehdy….. bude má zahrádka připomínat Dengeki Daisy.
