Svět Hotaru – svethotaru.cz

16. 11. 2024

Nanami a Tomoe

Ahoj tady Hotaru. Pro někoho, pro člověka kterého mám na světě úplně nejraději, jsem však Nanami. Chci Vám teď něco úžasného říct.

Před mnoha lety, kdy jsem objevila mangu a anime Kamisama Kiss , zamilovala jsem se do hlavních postav. Tomoe a Nanami. Tomoe se v mém životě objevil ještě dřív než jsem stihla dokoukat všechny díly anime a skouknul je se mnou. A kupodivu ho seriál bavil. A pochopil jak moc pro mě znamená romantika, láska a oddanost. Dostala jsem od něj tohoto krásného motýlka.

Motýl pro mě nikdy nebyl nijak významný symbol ale teď má pro mě zvláštní význam a tenhle řetízek s motýlkem nesundavám téměř nikdy. Připomíná mi, že můj Tomoe, mne vnímá a miluje takovou jaká jsem. Bláznivou, věčně romantickou a samotářskou otaku dívku.

Tehdy jsem si pořídila i krásný povlak na polštář, s Nanami a Tomoem. Mám ho tak moc ráda že ho vyndavám jen dvakrát za rok., aby se častým praním nezničil .Na jaře, když prší květy sakur a na podzim, kdy máme s Tomoem výročí.

Letos jsme na naše výročí měli poprvé hlídání našich Totoříků zajištěné na celý den a celou noc. Vyrazili jsme na blízkou mini-horu, zdejší Fuji. Výšlap zabere tak třičtvrtě hodiny . Nám to trvalo mnohem déle. Chtěli jsme se vyhnout davům turistů a tak jsme šli divočinou, lesními pěšinkami. Sbírali houby, svačili, povídali si a smáli se.

Našim cílem , bylo vylézt po připevněném žebříku na vyhlídkovou skálu, dát si tam dárečky, chvíli posedět, pokochat se výhledem. A v té chvíli, ve svitu podzimního slunce a nad mořem zlatého listí pod námi, jsem dostala dárek o jakém jsem dlouho snila .

jojo…..byl to prstýnek…zásnubní 🙂

………. zlatý kroužek s rubínem………..

Vždycky jsem si říkala , že až mě jednou Tomoe požádá o ruku, vytisknu si tenhle obrázek, a nalepím si ho do mých aktuálních deníčků a do diářku.

Konečně se mi to splnilo. Na ten den nikdy nezapomenu. Řekla jsem ano. A ta skála, hora, les, podzim… to všechno pro mně nyní má…. zase jiný… krásnější….význam. Rozhodla jsem se, že si vychutnám každou takovou chvíli. Plně a klidně několikrát. Ve vzpomínkách, fotkách, obrázcích…

A teď, se můžu těšit na léto. Víte proč?? Protože……nooo napadá vás jak by mohl vypadat supr anime svatební dort? 🙂

Paaaaa , jdu za svým snoubencem .Budeme se dívat na jedno pěkné anime. Jupí!!

29. 9. 2024

Vzpomínky na léto

Léto je za námi. Hortenzie nepřežily stěhování, za to jsem na naší nové zahradě objevila nové!! Doufám že modré. Hnojila jsem je a krásně vyrostly ale bohužel nevykvetly. Příští rok ale vykvetou!! Léto uteklo rychle a já jsem začala pracovat v novém zaměstnání. Je to jízda!! Těším se na první výplatu. Nejvíc na nové mangy a na nějakou tu anime drobnost. Hned zase budu mít o čem psát 🙂

Pojďme mrknout co jsem dělala v létě.

Našla jsem u okásan v krabici s darovanými hrníčky od její kamarádky tuhle mini poličku na kořenky. Ha ha… prý na kořenky.

Nejprve jsem jí musela trochu vylepšit.

Pak se tam zabydlel Howl se Sofií a Kalciferem. Zjistila jsem že mám tuze málo dekorací z filmu Zámek v oblacích. Na tom budu muset zapracovat.

No a ve vedlejších poličkách bydlí Spongebob se svou partou …..

trochu jsem si vyhrála s hlínou a barvičkami : doláč a Sépiákův domek jsou z hlíny.

V prvním patře bydlí moje milovaná Kung – fu panda Po a jeho přátelé.

Taky jsem trochu řádila citrónkově. S vodovkami , fixou a zažehlovacími korálky. To má být mimochodem Kenshi Yonezu a pocta k úžasné písni Lemon.

No ano, přiznávám se, někdy jsem nevěděla co bych ještě…. tak ještě jmenovka na klíče 🙂

A můj supr čupr úlovek v bazaru nábytku!! Květináč Maneki Neko !! Jen zamňoukat.

Ale zase i když čekám na výplatu a léto jsem proflákala, neznamená to že jsem si nepořídila ani jednu mangu. Mám tu nový Pokoj v barvách štěstí. Je skvělá!!

Tak vidíte že jsem se nenudila a že i s málem si člověk může udělat krásné dekorace. Do toho!!

29. 9. 202429. 9. 2024

Dengeki Daisy a říjnová nástěnka

Tohle je manga mého srdce. Poprvé jsem ji četla asi před šesti lety a stále se k ní vracím. je krásná, napínavá, romantická, vtipná, propracovaná. Žádný laciný příběh.

V hlavních rolích chudá studnetka bez rodiny Teru. Odvážná, vtipná ale i roztomilá. A dost protivný, panovačný školník Kurosaki.

A potom… úžasný, ochranitelský, tajemný , hacker Daisy. E-mailový přítel Teru. Nikdy nespatřen ale vždy při ní. Přítel jakého si přeje každá dívka.

A spousta těch úžasných lidí kteří v příběhu vystupují a já jsem si je zamilovala. Příběh umí být dramatický a jiskření mezi hlavními hrdiny v něm nechybí. A protože je to má opravdu nej manga, vzdám ji úctu tím, že ji věnuji celou svou říjnovou nástěnku. Inspirujete se?

Sobotní ráno, snídaně, hořící svíčka, vodovky a spousta modrých sedmikrásek. Doporučuji si k tomu pustit píseň která k téhle manze prostě patří, kdo četl, tak ví.

Namalovala jsem i pár podzimních lístků (japonského javoru, jak jinak :-)) a název mangy. Potom mi pomohla madam tiskárna . Nejdříve pár stránek z knížky jako podklad a na závěr pár barevných obrázků.

No a výsledek…

Vzpomínám si na léto když má Mei byla ještě v kočárku a já jsem v městečku kde jsme bydleli objevila v květinářství u vietnamců modré daisy. Byli úžasné!! Jejich fotku už jsem nevypátrala a od té doby už jsem je ani nesehnala . Ale po fotce budu pátrat dál a věřím že příští léto, se modré daisy znovu objeví. Stejně jako tehdy….. bude má zahrádka připomínat Dengeki Daisy.

1. 8. 20242. 8. 2024

Překvapení z Japonska

Mám takovou radost když objevím ve schránce pohled od mé dopisovací kamarádky z Číny.

Tentokrát to ale byl dopis!!!

Hoi mi píše, že si udělala výlet do Japonska !! Byla se podívat na horu Fuji a posílá mi tenhle krásný pohled.

Ale bylo tam ještě něco!

Když už byla tahle otaku holka v zemi naší zaslíbené, samozřejmě musela navštívit Ghibli muzeum

a tohle mi tam koupila!

a v něm…

Placička s Howlem!! Ooooo Hoi jsi úžasná!!

Hned jsem si ji připnula na baťůžek :-).

Asi jsem musela vypadat jako šílenec když jsem další tři dny vysvětlovala mým nejbližším jaký je to poklad. Vždyť tahle placička „dýchala“ (hlavně mi netvrďte že předměty nemají duši) Japonský vzduch. A že možná kolem ní prošel i sám Hayao Miyazaki!! A možná i Kenshi Yonezu!! Počkejte, musím běžet si na ní sáhnout. Zatím paaa…

2. 7. 202429. 9. 2024

Horký červen, zelené lesy, konec školy

Venku se to krásně zazelenalo a já vám přináším mé červnové novinky.

Moje krátké studium skončilo a já úspěšně složila zkoušky. Možná mi pomohlo srdíčko ze zažehlovacích korálků které jsem si vyrobila, možná talismany od mých přátel a rodiny a nejspíš taky hodiny a hodiny šprtání 😀

Za odměnu jsem si dala single výlet do mého oblíbeného městečka, kam jezdím jednou za rok úúúplně sama. A bylo to fajn .

Na našem velkém autíčku které nese hrdé jméno „Obroň“, se zabydlelo pár sazí.

Splnilo se mi další přání a mám dopisovací otaku kamarádku!! Jmenuje se Hoi a je z Číny. Seznámily jsme se přes Postcrossing a vyměňujeme se krásné Ghibli pohlednice a sdílíme pocity ze všech Miyazakiho filmů.

Přibyly mi nové mangy!!

Čarodějova nevěsta 10

Přišla v pravou chvíly. Čise nastoupila do školy stejně jako já a tak jsem si tenhle díl náležitě vychutnala.

Stejně jako Holmes z Kjóta 2

První díl mě nijak zvlášť nenadchnul ale tenhle se mi moc líbil.

Miluju když kořeny v lese pokryje mech a všechno je kolem zelené. Připomíná mi to Japonsko.

Ale aby jste neřekli, připojím i foto z mé reality. Ze života, jaký žiju dnes.

Je to z jednoho údolíčka uprostřed lesů, kousek nad kolejemi. Je ukryté za smrkovým houštím, skoro se tím nedá prolézt. Objevil ho Daichi. Tím údolím protéká potůček a vše je pokryté mechem. Ta krása mi nešla vyfotit ale tenhle kamenný patník se tam dokonale hodil a vyfotit se nechal.

Zazelenal se i můj letní hliněný obrázek hory Fuji.

Moje červnová nástěnka..

Díky tomu že jsem šla na studia a skončila v práci , měla jsem občas volné dopoledne. A to jsem využila tím nejlepším způsobem. Strávený čas….s Tomoem…o samotě!!!

Měli jsme čas sami na sebe. Někdy díky hlídání i odpoledne. Vylezli jsme si na nejvyšší horu v okolí a tam mi můj liščí démon koupil veliký pohár s hromadou šlehačky a barevným cukrovým zdobením. Byl zettai ni kawaii!

A tak já pádím vstříc létu!!! Čekají mne prázdniny a já se na to moc těším!!

25. 2. 20242. 7. 2024

Zabydlujeme se

Zabydlela jsem se já…

A také mé milované knížky.

Zabydlel se u nás tenhle nový závěs do dveří. Nebyl zrovna nejlevnější ale když jsme spatřila motiv bambusu, lotosových květů a volavek, nemohla jsem odolat.

Můj hrníček s Kiki natankoval horký čaj a zalíbilo se mu na velkém pařezu, na naší nové zahrádce. Bambus je také zasazený, zabydlený, tak mu držte palce ať se chytí a dobře se mu v nové zahrádce daří.

25. 2. 20242. 7. 2024

Vítáme rok Draka

Tento měsíc jsme slavili Čínský Nový rok Draka.

Udělali jsme pár dekorací,

čínské jídlo a děti si zalétali s papírovými dráčky.

Dokonce nám s nimi zahráli i stínové divadlo.

Jako dárek dostaly čínskou minci a zážitkový poukaz v dračí obálce.Krásný rok dřevěného draka a hodně sil Vám přeje Hotaru 🙂

1. 1. 2024

Anime párty

Letos se oslava konce léta odložila skoro až na půlku října. S tou velkou událostí, která nás teď čeká a s velkými výdaji jsem musela improvizovat. Venku byla zima, část oslavy probíhala na zahradě, část doma,zapomněla jsem vyndat polovinu dekorací, zrovna takových krásných (jsou schované, nebyl to poslední anime den) , takže promiňte za nekvalitní fotky ale chci se s vámi o ten skoro podzimní, krásný den podělit.

Přede dveřmi na mé dva Totoříky čekal kocourek z Kočičího království aby nám předal pozvánky, každému jinou.

Celým zábavným odpolednem nás provázel oblíbený člen rodiny, kocourek Muto

Děti dostaly za úkol nalepit obroňovi oči. Nene, rozzuřené, rudé ne.

Nakrmit hladové kotě Yuki, posbírat po okolí všechny rybí mňamky a dát je do krabičky.

Potom jsme se přesunuli ven, kde na nás čekal Totoro s balíčky plnými oříšků.

Kousek dál byla z cihel postavená Laputa. Co asi bude uvnitř?

Dva krásné letokameny!! Jůůůů!!!

Kalcifer dnes ještě nejedl, Mei a Daichi ho nakrmili slaninou a vejci.

Za odměnu si každý mohl vybrat od Kalcifera kamínek.

Pro další úkol jsem vyrobila dvě košťátka, zabalila anime dárečky do velkých balíčků a úkol byl jasný, jdeme si hrát na Kiki a doručovat balíčky.

Speciální úkol čekal na Daichiho. Najít v lese Kunai a zneškodnit proradného Gaaru. Když se mu to podaří, získá tajný svitek.

Podařilo se ale co bylo ve svitku, to je tajmeství.

Pak je čekalo ještě postavit domeček z kůry a klacíčku pro Arriettu a v kořenech a dutinách jejich Totořích stromů, čekalo na každého malé černé překvápko.

Ponyiny sestřičky i jiná různá mořská zvířatka se zatoulala a stateční potápěči je všechny posbírali a vrátili do moře.

Ani Hotaru a Tomoe nepřišli zkrátka. U bambusu, Tomoe našel Tuřína a ten mu dal vlašský ořech. A v něm…

dva prstýnky. Kdo pozná z jakého filmu? 🙂

Doma jsme se dali do rozbalování dárečků . Daichi dostal Gaaru jako figurku. Mei zase hrací skříňku s endovou hudbou z Kočičího královsví. Totálně se do ní zamilovala.

Mě přinesla čarodějka Kiki v balíčku figurku chibi Naruta a Tomoemu židličku z filmu Suzume. Je boží!!

Horký jablečný mošt se vypil během chvilky a my si vychutnávali dobrůtky .

Také máme nový hrneček, s Kiki!!

Jako zábavnou aktivitu jsem pouštěla hudbu z anime filmů a ostatní hádali, z jakého snímku soundtrack je.

Byl to parádní den a když už mi zbylo na půdě tolik krásných anime dekorací……no příští rok, v létě….možná přijdete taky 🙂

25. 11. 2023

Chlapec a Volavka

Bylo to právě dnes. Velká očekávání, velké přípravy. Totoří mikina, naušnice s bezpáteřníkem, Howlův prsten a můj milovaný baťůžek s fotkou Kenshiho Yonezu. Fialové tričko a bláznivá sukně….Kam máme namířeno?

Přes hory a kopce, z údolí do hor a z hor do údolí jsme se vydali Já, Tomoe a Daichi do nejbližšího kina kde dnes promítali nový Miyazakiho film, Chlapec a volavka. Cesta nám zabrala autem půl hoďky a přivítalo nás krásné, zasněžené městečko, rozzářené Vánočními světýlky.

Díky prvotnímu omylu kdy jsme šli do nesprávného kina, mají tam totiž dvě hned kousíček od sebe , jsme v tom prvním, velkém, dostali tyhle boží plakáty!!!

Aaaaaáááá já z toho šílím, jsou boží!!!

Samotný film jsme zkoukli v malinkatém příjemném kině kde si ani nevybíráte předem sedačky ale vyberete si kam je libo. Paráda. Totální spokojenost.. No a film??? Uf, bylo to nádherné!!!

Jak už jste možná četli v recenzích na tuhle novinku, v tomhle snímku se promítnou všechny minulé Miyazakiho filmy. Shodli jsme s s Tomoem na to mnoha scénách které nám připomněli filmy jako Ponyo z útesu nad mořem, Laputa, Cesta do fantazie atd..

Na mě to působilo takto : Nádherné, dobrodružné emotivní fantasy, s trochou dramatu a krásným koncem. Barevné, vzrušující, starodávné, osvěžující. Jako by neexistovali žádné hranice a tam kde by jste typovali konec, pokračuje film dál a přichází s další nemožností která tak hladí mou tvůrčí snílkovskou duši. 🙂 Tomoe říkal že na něj to bylo trochu chaotické ale asi proto celý můj život je docela chaos a improvizace, já byla spokojená 🙂

Příroda byla opět úžasná!! Namísto lesních duchů kodamů jsou ve filmu roztomilá stvoření wara wara.

Nádherná hudba i animace jako vždy, oči i uši se nasytily.Moc se mi líbilo Miyazakiho ztvárnění babiček, to bylo skvělé.

Na konci filmu přišlo něco, na co jsem čekala a jak Daichi řekl : „Mami na tohle ses celou dobu těšila viť?“ Ano ano, píseň Spinning globe od Kenshiho Yonezu hrála až do konce titulků i s překladem. Nádherný text, byla jsem dojatá a překvapivě ani Tomoe nedutal, poslouchal, četl si text písně a doma dokonce řekl že Kenshi (kterého on nikdy neměl rád) nebude zas tak špatný zpěvák, že se mu tahle píseň povedla. Jupí!!

Takže já dávám 100 %. Pro mě úžasná podívaná. Jen jediná věc ještě zbývá dořešit. Jeden plakát nám zbyl. Střední, myslím si že je to A4, ještě zítra mrknu ale komu ho dát? Že bych vyhlásila předvánoční soutěž?? To stojí o zamyšlení. 🙂

24. 11. 202324. 11. 2023

Listopadové novinky!!!

Nedávno jsem v jednom článku psala o tom jak si ta má zvláštní mysl, která si dělá co chce, vzpomněla na den, kdy jsem si zamilovala Japonsko. Četli jste? No tak jsem asi dva dny po napsání příspěvku uklízela na půdě a vzala do ruky pořadač, že ho už vyhodím. Ten šanon jsem dostala od mé sestry když mi bylo tak devět. Je to vlastně atlas všech zemí.

Než jsem ho hodila na hromadu do krabice na vyhození, zběžně jsem ho prolistovala a vybavily se mi vzpomínky jak ráda jsem si v něm četla. A pak….

„Fudžijama se majestátně tyčí nad krajinou. Tato posvátná hora Japonska, symbol ostrovní říše , je nejkrásnější sopkou na zeměkouli.“

Tohle je ta fotka!! To jsou ta slova kvůli kterým jsem se do Japonska zamilovala!! Vůbec jsem nečekala že tenhle obrázek ještě někdy uvidím. Je to šťastné znamení??

Jsem tak ráda že se o to s vámi můžu podělit. A ještě něco, máme pro Vás s Tomoem novinku. Ale protože to ještě není jisté ( néé nejsem těhotná!!) , ještě maličkou chvilku si to necháme pro sebe ale věřím že letos je ten rok a naše dlouholeté přání se splní. Už brzy se všechno dozvíte!!