Když jsem se před lety poprvé vdávala, těžce jsem se smiřovala s tím, že už nikdy nezažiju ty krásné pocity prvních doteků, polibků a objetí. Vždyť to je na tom to božské a uplně nej 🙂 .A jak to vidím teď?? Jsou to hormony a je to určitě super když je vám …..náct. Ale to co může člověk zažít s tím pravým mužem, je něco mnohem krásnějšího. nejsou v tom ty tělesné projevy, ale hluboké uspokojení, radost a láska. Tím nejdůležitějším, je porozumění a souznění s tím druhým. Pokud si nejste ani trochu podobni, nebudete si rozumět v mnoha ohledech. Ale pro každou z nás existuje úžasný, romantický, silný a moudrý muž, kamarád, milenec a manžel. Ten nej 🙂
A to je právě můj Tomoe 🙂
V tom shonu dnešního světa, v tom šrumci v naší domácnosti, kdy malý Daichi chodí tak pozdě spát a ve dne už nespí vůbec, se oba umíme zastavit. Zastavit se a obejmout, dotknout se jemně krku a zátylku toho druhého. Umíme si říct „Jsi tak krásná/úžasný.“ Občas si navzájem koupíme nějakou dobrůtku, jako překvápko. Nebo něco pěkného. Každý druhý týden dostávám květiny. Čteme stejné knížky a sledujeme společně filmy. Děláme si společné plány a uskutečňujeme si své sny. Máme si pořád o čem povídat a já můžu poprvé v životě říct, že my to nechybí. To šimrání v břiše a bušení srdce. Prožívám něco absolutně nádherného a je v tom takový příjemný vnitřní klid.
V tom shonu dnešního světa, v tom šrumci v naší domácnosti, kdy malý Daichi chodí tak pozdě spát a ve dne už nespí vůbec, se oba umíme zastavit. Zastavit se a obejmout, dotknout se jemně krku a zátylku toho druhého. Umíme si říct „Jsi tak krásná/úžasný.“ Občas si navzájem koupíme nějakou dobrůtku, jako překvápko. Nebo něco pěkného. Každý druhý týden dostávám květiny. Čteme stejné knížky a sledujeme společně filmy. Děláme si společné plány a uskutečňujeme si své sny. Máme si pořád o čem povídat a já můžu poprvé v životě říct, že my to nechybí. To šimrání v břiše a bušení srdce. Prožívám něco absolutně nádherného a je v tom takový příjemný vnitřní klid.
Víte já bych z praktického důvodu ty svíčky vůbec nezapalovala když jdeme spát.Přece pak někdo musí vstát a sfouknout je. A pak tam zase bude cítit kouř takže je třeba vyvětrat. Ale on to dělá pro mě. Pro těch pár okamžiků než usnu. A pak vstane, všechny ty svíčky až na jednou zhasne a dokonce i nechá chvíli větrat. Než se ke mně zase přitulí. Píšu to proto, že to jsou takové drobnosti ale pro vztah, pro lásku jsou tak moc důležité!!! Na začátku to baví každého. Každý s chutí něco obětuje, snaží se a jde do toho!! A pak, to postupně uvadá a mění se ve stereotyp. Asi jsem vážně našla toho pravého 🙂 Moji přátelé by na to řekli „Snad Ti to konečně vyjde.“ A taky že mi to říkají 😀
