Příběh prince Gendžiho

Na tuhle mangu napsanou podle úžasného japonského románu z období Heian jsem narazila v tomto roce už několikrát. Měla jsem trochu strach že mě nebude bavit. Našla si mě až v jednom knihkupectví na letošní dovolené. Tomoe i děti si z prázdnin nosí suvenýry, já knihy.

Upřímně se klaním jejím tvůrcům protože vybrat z obsáhlého románu o kterém se traduje že to byl vůbec první román na světě ( roku 1000 – 1020), jen něco a přetvořit ho v mangu, předat do něj krásu, poezii a vznešenost, nic mu neubrat….

Původní dílo napsala Murasaki Šikibu, tehdejší dvorní dáma, spisovatelka a básnířka. Vystupuje v něm 400 postav a obsahuje téměř 800 básní. Už mě chápete? V této knize však najdete jen hlavní události ze života prince Gendžiho a ženy, které mu zamotaly hlavu. Milostné pletky a intriky které jsou u dvora obvyklé. Nádhernou ilustrací se nám pokusila Inko Ai Takita přiblížit krásu japonské přírody.

A mé pocity z ní? Je to takové dovolenkové čtení. Pro krásu, zajímavost, pro hloubku a potěchu poetické duše. Líbí se mi i když je to hodně neobvyklé čtení.

Myslím že do otaku knihovničky určitě patří!!

Holmes z Kjóta

Mia Močizuki (příběh), Ičiha Akizuki (kresba),

S touhle mangou jsem se několikrát setkala na stránkách knihkupectví ale mám jich tolik rozečtených že mě stále míjela. Ale nedávno ji měli v Knihy Dobrovský za 129 kč tak to jsem neodolala.

Kresba je nádherná, hlavní hrdina samozřejmě fešák.

Děj se odehrává převážně ve starožitnictví ale také u různých historických památek . Tu a tam se zmíní nějaký starý japonský umělec a japonské tradice. Příběhy starých věcí se prolínají s osudy zákazníků a pohledný Holmes a jeho brigádnice Aoi je společně odkrývají. Jejich vztah je v prvním díle milý a nevinný.

Prvních pár stránek mangy udělali pěkně v barvičkách.

A jak to na mě celé působí? Tahle manga neurazí ani příliš nenadchne. Má příjemnou atmosféru a je lehce chytlavá takže další díl si moc ráda přečtu. Je to pro mne příjemná oddechovka bez velkých dramat, násilí a stresu. To někdy potřebuje každý ne? 🙂

Kam jsi zmizela

Dvě dívky, kočičí společník a pronásledovatelé jako by z jiného světa. Cesta která ožívá a krajina která není úplně normální.

Když jsem v listech od Paseky četla recenzi na tuhle knihu ve které bylo spojení „Cesta do Fantazie a Miyazaky“, bylo jasné že si ji musím přečíst.

Když jsem tenhle komiks nebo chcete-li grafický román od Tillie Walden četla poprvé, večer, po náročném dni, byla jsem z příběhu trochu zmatená. V tmavých kresbách jsem nedokázala rozpoznat všechny detaily. a nacítit se do postav. Po druhé už jsem si ho otevřela ve dne a začala si všímat toho, co jsem dřív neviděla, začala jsem příběh chápat. Na potřetí jsem si ho zamilovala a vychutnávala si stránku po stránce.

Tahle knížka je jedna z těch, na kterou se nezapomíná a kterou si rádi vezmete znovu do rukou. Je zvláštní, je krásná, je fantasy a chytí za srdce.

Už se těším, až si jí zase přečtu. Večer, pod lampičkou, s čajem a pocitem tajemna a očekávání.

Podivné počasí v Tokiu

Hiromi Kawakami mi učarovala právě touto knihou. Narazila jsem na ní v nějakém e-knihkupectví a přidala si ji na seznam přání. Po očku jsme se já a knížka okukovaly asi tak rok, než jsem si ji v létě, v období deštů konečně pořídila. Z druhé ruky, u Knihobota. A nelitovala jsem.

V Japonsku se knížka jmenuje Sensei no kaban, v překladu Aktovka pana učitele. Mě se tenhle název líbí mnohem víc a také mi víc k příběhu sedí a tak když o téhle knížce někomu vyprávím, tak je to vždycky o Senseiovo aktovce 🙂

Postarší sensei a jeho bývalá studentka se potkají v baru a jejich zvláštní přátelství začíná ( víc neprozradím). Hodně pijí saké, pivo, konzumují tradiční japonská barová jídla i divoké houby v lese. Knížka je tak moc zvláštní a také zvláštně krásná. Vryla se mi do srdce a ráda se k ní vrátím.

Jediné co bych vytkla je český název knihy a obal. K tomuhle stylu mi to prostě vůbec nesedí, myslím, že kniha by si zasloužila hezčí desky.

Ps: prý existuje i manga!!!

Introvertka a Snoopy

Říkáte si co můžou mít společného? Jsou to moji první společníci na letošní letní prázdniny. Introvertka v hlučném světě od Debbie Tung mě nadchla, přečetla jsem ji asi 5x a stále žasla jak moc se v komiksových příbězích poznávám. Uklidnila mě, potěšila a cítila jsem tak příjemné porozumění, jako už dlouho ne. Kresba je fajn, někdy se pobavíte, hlavně introverti se v ní najdou.

A Peanuts Snoopy v oblacích, to je klasika kterou musím mít, zvlášť když tenhle díl stál jen 49 kč, zvlášť když byla v obchodě poslední, zvlášť když Snoopy ho komiksy sbírám 🙂 Je to pohodovka do houpací sítě.

No a Horalka s arašídovým máslem, ta je prostě mňam 🙂

Cutomu Minakami

Dnes Vám společně s panem koi kapříkem představíme

Chrám divokých husí a Bambusové loutky z Ečizenu

Knížku jsem našla v naší místní knihobudce. A to jsem netušila co to držím v ruce za klenot, jen jsem ze zvyku zkoumat cokoli čínského a japonského, vzala domů i tyto dva příběhy v jedné knize. Děje se odehrávají ve starém Japonsku, první v buddhistickém chrámu, druhý v zapadlé vesničce v horách. Pan Minakami moc pěkně popisuje tamní přírodu i prosté žití dávného lidu.

Oba příběhy jsou zvláštní, čtivé, mají v sobě takovou tu melancholii se kterou už jsem se u Japonských autorů setkala. Nechybí ani typická upřímnost, jaká si syrovost a lehká erotika. Chrám divokých husí se mi líbil víc. Každopádně doporučuji!! Moc krásná kniha!

Borovicové ostrovy

Na tuhle knížku od Marion Puschman jsem narazila v Levných Knihách a protože , jak víme, miluji Japonsko, koupila jsem si ji. Překvapilo mě že stála jen 59 kč .

Oba je krásný, knížka je zvláštní. Mrkněte na popis :

Hodně se mi líbily popisy japonské přírody, haiku i cestování ale příběh byl hooodně zvláštní. Ovšem něco ve mě zanechal protože si na něj občas vzpomenu a navíc se stala taková věc. Knížka mě nijak zvlášť nenadchla a tak jsem ji odnesla do knihobudky. Nedávno jsem si ji objednala znovu z Levných knih s tím, že ji dám ještě šanci a zase si jí přečtu, takže kouzlo má. Nejvíc na mě zapůsobila noc v lese sebevrahů, na to se zapomenout nedá….

Japonsko – Gejša a Samuraj

Sérii „Kouzelný atlas putování časem“ jsem dosud neznala ale když jsem narazila na tuhle knížku, ihned mě zaujala. A tak jsem si jí nadělila k narozeninám a přečetla. A musím říct že mě chytla. Je krásná!!!! Co jsem o gejšách a samurajích ještě nevěděla, dočetla jsem se tady. Nádherný pohled na staré, tradiční Japonsko. Je tam napětí, dobrodružství, historie i trocha romantiky.

Hodně se mi tam líbí důraz kladený na etiku a tradiční způsob oslovování ostatních osob, starších, mladších, výše postavených, opravdu hezky a jednoduše napsáno a nádherně vloženo do příběhu.

Příběh odsýpá, je tam stále napětí, knížka je čtivá. Překvapilo mě že česká autorka může napsat něco tak krásného a Japonského 🙂 To je něco pro mě.

Jasně, pro mě by tam té romantiky mohlo být klidně víc a bůh ví co ještě ale kniha je určená čtenářkám od devíti let a myslím že číst si to tak v jedenácti, plně by mě to uspokojilo a zanechalo by to ve mě příjemné a tak nějak kouzelné pocity stejně jako teď. Určitě si knihu moc ráda ještě několikrát přečtu.

To bych nebyla já abych si hned nepořídila origoš záložku přímo do téhle knihy. Tentokrát mi postačilo vytisknout si obrázek z Pinterestu. Ale hodí se ne?

Doporučuji všem fanynkám Japonska a všem prima otaku dívkám!!!!

Moje cesta do fantazie

Tuhle knížku jsem úplnou náhodou zahlédla na stránkách megaknihy.cz když jsem hledala knížky s Ghibli tématikou. Rozhodla jsem se koupit si jí na letní dovolenou a moc jsem se těšila až si ji budu číst.

Přece jen, přečíst si knížku od české autorky ve které budou figurovat postavy z anime filmů, to jsem já knihomolka a otaku v jednom, musela. Knížka má moc hezkou obálku. Zbývalo si k ní ještě vyrobit hezkou záložku tak jsem se do toho hned pustila.

A pak už jsem se pustila do čtení. Je to román pro holky a ano, hodně se tam mluví o filmech studia Ghibli a o Totorovi. Je to hezká knížka. Nic z čeho bych byla paf ale neurazí.

V mé fantazii by to totiž měl být příběh plný lesních duchů, rozkvetlých sakur, fantasy bytostí, vášně a lásky. Ale tohle je příběh takový, jaký se klidně může odehrát vedle u sousedů. Tím že jsem zvyklá na magické mangy se kterými lítávám do jiných světů, bylo tohle pro mě trošku moc usazené tady v Čechách, v realitě kterou zažívá každý z nás a to není právě ten únik který tak ráda vyhledávám. Ale jak už jsem řekla, knížka neurazí, je milá a autorku obdivuji a uznávám. Myslím si že je to u nás první román kde se vyskytuje pojem Totoro . A to je super 🙂