Horký červen, zelené lesy, konec školy

Venku se to krásně zazelenalo a já vám přináším mé červnové novinky.

Moje krátké studium skončilo a já úspěšně složila zkoušky. Možná mi pomohlo srdíčko ze zažehlovacích korálků které jsem si vyrobila, možná talismany od mých přátel a rodiny a nejspíš taky hodiny a hodiny šprtání 😀

Za odměnu jsem si dala single výlet do mého oblíbeného městečka, kam jezdím jednou za rok úúúplně sama. A bylo to fajn .

Na našem velkém autíčku které nese hrdé jméno „Obroň“, se zabydlelo pár sazí.

Splnilo se mi další přání a mám dopisovací otaku kamarádku!! Jmenuje se Hoi a je z Číny. Seznámily jsme se přes Postcrossing a vyměňujeme se krásné Ghibli pohlednice a sdílíme pocity ze všech Miyazakiho filmů.

Přibyly mi nové mangy!!

Čarodějova nevěsta 10

Přišla v pravou chvíly. Čise nastoupila do školy stejně jako já a tak jsem si tenhle díl náležitě vychutnala.

Stejně jako Holmes z Kjóta 2

První díl mě nijak zvlášť nenadchnul ale tenhle se mi moc líbil.

Miluju když kořeny v lese pokryje mech a všechno je kolem zelené. Připomíná mi to Japonsko.

Ale aby jste neřekli, připojím i foto z mé reality. Ze života, jaký žiju dnes.

Je to z jednoho údolíčka uprostřed lesů, kousek nad kolejemi. Je ukryté za smrkovým houštím, skoro se tím nedá prolézt. Objevil ho Daichi. Tím údolím protéká potůček a vše je pokryté mechem. Ta krása mi nešla vyfotit ale tenhle kamenný patník se tam dokonale hodil a vyfotit se nechal.

Zazelenal se i můj letní hliněný obrázek hory Fuji.

Moje červnová nástěnka..

Díky tomu že jsem šla na studia a skončila v práci , měla jsem občas volné dopoledne. A to jsem využila tím nejlepším způsobem. Strávený čas….s Tomoem…o samotě!!!

Měli jsme čas sami na sebe. Někdy díky hlídání i odpoledne. Vylezli jsme si na nejvyšší horu v okolí a tam mi můj liščí démon koupil veliký pohár s hromadou šlehačky a barevným cukrovým zdobením. Byl zettai ni kawaii!

A tak já pádím vstříc létu!!! Čekají mne prázdniny a já se na to moc těším!!

Holmes z Kjóta

Mia Močizuki (příběh), Ičiha Akizuki (kresba),

S touhle mangou jsem se několikrát setkala na stránkách knihkupectví ale mám jich tolik rozečtených že mě stále míjela. Ale nedávno ji měli v Knihy Dobrovský za 129 kč tak to jsem neodolala.

Kresba je nádherná, hlavní hrdina samozřejmě fešák.

Děj se odehrává převážně ve starožitnictví ale také u různých historických památek . Tu a tam se zmíní nějaký starý japonský umělec a japonské tradice. Příběhy starých věcí se prolínají s osudy zákazníků a pohledný Holmes a jeho brigádnice Aoi je společně odkrývají. Jejich vztah je v prvním díle milý a nevinný.

Prvních pár stránek mangy udělali pěkně v barvičkách.

A jak to na mě celé působí? Tahle manga neurazí ani příliš nenadchne. Má příjemnou atmosféru a je lehce chytlavá takže další díl si moc ráda přečtu. Je to pro mne příjemná oddechovka bez velkých dramat, násilí a stresu. To někdy potřebuje každý ne? 🙂

Zabydlujeme se

Zabydlela jsem se já…

A také mé milované knížky.

Zabydlel se u nás tenhle nový závěs do dveří. Nebyl zrovna nejlevnější ale když jsme spatřila motiv bambusu, lotosových květů a volavek, nemohla jsem odolat.

Můj hrníček s Kiki natankoval horký čaj a zalíbilo se mu na velkém pařezu, na naší nové zahrádce. Bambus je také zasazený, zabydlený, tak mu držte palce ať se chytí a dobře se mu v nové zahrádce daří.

Vítáme rok Draka

Tento měsíc jsme slavili Čínský Nový rok Draka.

Udělali jsme pár dekorací,

čínské jídlo a děti si zalétali s papírovými dráčky.

Dokonce nám s nimi zahráli i stínové divadlo.

Jako dárek dostaly čínskou minci a zážitkový poukaz v dračí obálce.Krásný rok dřevěného draka a hodně sil Vám přeje Hotaru 🙂

Kam jsi zmizela

Dvě dívky, kočičí společník a pronásledovatelé jako by z jiného světa. Cesta která ožívá a krajina která není úplně normální.

Když jsem v listech od Paseky četla recenzi na tuhle knihu ve které bylo spojení „Cesta do Fantazie a Miyazaky“, bylo jasné že si ji musím přečíst.

Když jsem tenhle komiks nebo chcete-li grafický román od Tillie Walden četla poprvé, večer, po náročném dni, byla jsem z příběhu trochu zmatená. V tmavých kresbách jsem nedokázala rozpoznat všechny detaily. a nacítit se do postav. Po druhé už jsem si ho otevřela ve dne a začala si všímat toho, co jsem dřív neviděla, začala jsem příběh chápat. Na potřetí jsem si ho zamilovala a vychutnávala si stránku po stránce.

Tahle knížka je jedna z těch, na kterou se nezapomíná a kterou si rádi vezmete znovu do rukou. Je zvláštní, je krásná, je fantasy a chytí za srdce.

Už se těším, až si jí zase přečtu. Večer, pod lampičkou, s čajem a pocitem tajemna a očekávání.

Máme Totoří dům

A je to tady!! Po mnoha letech čekání, hledání, prohlížení,pátrání……já a Tomoe…..máme novinku 🙂

Máme ho. Náš dům snů. Je akorát velký, je starý, je roztomilý, se zahradou, u lesa ale ne na samotě, je dokonalý 🙂

Ano, čeká nás hodně práce, úprav, zdokonalování atd ale na to se moc těšíme . Na zahradě jsem objevila posvátnou broskvoň, mladou třešeň, hortenzie (doufám že modré :-)), rybízi, mátu, azalky a další keříky které nevím co jsou zač a moc se těším na jaro, až se to dozvím. Dům byl dříve porostlý břečťanem ale předchozí majitelé ho odstranili. Škoda.

Je tu hodně slunce, jsou tu růže a určitě přibudou další. Dnes jsem zasadila své modré hortenzie z naší bývalé zahrádky a zítra přijde na řadu bambus. Ještě že není promrzlá zem. Přestěhovali jsme se jen o město dál. Stěhování nám zabralo celý prosinec, a bylo to velmi náročné i proto, že jsem zrovna začala pracovat na novém místě.

Ale teď už si užíváme toulky po okolí.

I přesto že jsme se stěhovali jen kousek, je tu tepleji, otevřenější krajina a lesy jsou plné břidlice. Potok který protéká kousek od našeho domu, je průzračný a čistý jako pravá horská říčka. Je to nádhera.

Už jsme s Daichim a Mey byli hledat zdejší Totoří strom a jeden jsme našli.

Těším se na to, jaké krámečky a podniky tu objevíme. A určitě i nové přátele.

Až přide jaro a cesta kudy chodím každý den do práce, obroste květinami a všechno kolem bude jiné a krásné. Bude to jako kouzlo.

A taky až prochodíme okolí . Jaké nové cesty , zákoutí, výhledy a tajemná místa najdeme.

A straaašně moc se těším na novou, rohovou vanu, kterou si necháme udělat. Po deseti letech kdy jsme měli jen sprchový kout, se obklopím krystaly, kačenkami, voňavými mejdlíčky a ponořím se do vody plné bublin a barevných kvítků. Aaach.

A co bude největší zábava- zkrášlovat náš dům. Jaký asi bude? Inspirací máme mnoho.

Až se trošku oteplí, vezmu vás na půdu. Myslím, že jsem tam zaslechla šustit černočerňáky 🙂 .

A koho by zajímalo mé nové zaměstnání…..jsem ted taková paní Osono. Víte??

Anime párty

Letos se oslava konce léta odložila skoro až na půlku října. S tou velkou událostí, která nás teď čeká a s velkými výdaji jsem musela improvizovat. Venku byla zima, část oslavy probíhala na zahradě, část doma,zapomněla jsem vyndat polovinu dekorací, zrovna takových krásných (jsou schované, nebyl to poslední anime den) , takže promiňte za nekvalitní fotky ale chci se s vámi o ten skoro podzimní, krásný den podělit.

Přede dveřmi na mé dva Totoříky čekal kocourek z Kočičího království aby nám předal pozvánky, každému jinou.

Celým zábavným odpolednem nás provázel oblíbený člen rodiny, kocourek Muto

Děti dostaly za úkol nalepit obroňovi oči. Nene, rozzuřené, rudé ne.

Nakrmit hladové kotě Yuki, posbírat po okolí všechny rybí mňamky a dát je do krabičky.

Potom jsme se přesunuli ven, kde na nás čekal Totoro s balíčky plnými oříšků.

Kousek dál byla z cihel postavená Laputa. Co asi bude uvnitř?

Dva krásné letokameny!! Jůůůů!!!

Kalcifer dnes ještě nejedl, Mei a Daichi ho nakrmili slaninou a vejci.

Za odměnu si každý mohl vybrat od Kalcifera kamínek.

Pro další úkol jsem vyrobila dvě košťátka, zabalila anime dárečky do velkých balíčků a úkol byl jasný, jdeme si hrát na Kiki a doručovat balíčky.

Speciální úkol čekal na Daichiho. Najít v lese Kunai a zneškodnit proradného Gaaru. Když se mu to podaří, získá tajný svitek.

Podařilo se ale co bylo ve svitku, to je tajmeství.

Pak je čekalo ještě postavit domeček z kůry a klacíčku pro Arriettu a v kořenech a dutinách jejich Totořích stromů, čekalo na každého malé černé překvápko.

Ponyiny sestřičky i jiná různá mořská zvířatka se zatoulala a stateční potápěči je všechny posbírali a vrátili do moře.

Ani Hotaru a Tomoe nepřišli zkrátka. U bambusu, Tomoe našel Tuřína a ten mu dal vlašský ořech. A v něm…

dva prstýnky. Kdo pozná z jakého filmu? 🙂

Doma jsme se dali do rozbalování dárečků . Daichi dostal Gaaru jako figurku. Mei zase hrací skříňku s endovou hudbou z Kočičího královsví. Totálně se do ní zamilovala.

Mě přinesla čarodějka Kiki v balíčku figurku chibi Naruta a Tomoemu židličku z filmu Suzume. Je boží!!

Horký jablečný mošt se vypil během chvilky a my si vychutnávali dobrůtky .

Také máme nový hrneček, s Kiki!!

Jako zábavnou aktivitu jsem pouštěla hudbu z anime filmů a ostatní hádali, z jakého snímku soundtrack je.

Byl to parádní den a když už mi zbylo na půdě tolik krásných anime dekorací……no příští rok, v létě….možná přijdete taky 🙂

Chlapec a Volavka

Bylo to právě dnes. Velká očekávání, velké přípravy. Totoří mikina, naušnice s bezpáteřníkem, Howlův prsten a můj milovaný baťůžek s fotkou Kenshiho Yonezu. Fialové tričko a bláznivá sukně….Kam máme namířeno?

Přes hory a kopce, z údolí do hor a z hor do údolí jsme se vydali Já, Tomoe a Daichi do nejbližšího kina kde dnes promítali nový Miyazakiho film, Chlapec a volavka. Cesta nám zabrala autem půl hoďky a přivítalo nás krásné, zasněžené městečko, rozzářené Vánočními světýlky.

Díky prvotnímu omylu kdy jsme šli do nesprávného kina, mají tam totiž dvě hned kousíček od sebe , jsme v tom prvním, velkém, dostali tyhle boží plakáty!!!

Aaaaaáááá já z toho šílím, jsou boží!!!

Samotný film jsme zkoukli v malinkatém příjemném kině kde si ani nevybíráte předem sedačky ale vyberete si kam je libo. Paráda. Totální spokojenost.. No a film??? Uf, bylo to nádherné!!!

Jak už jste možná četli v recenzích na tuhle novinku, v tomhle snímku se promítnou všechny minulé Miyazakiho filmy. Shodli jsme s s Tomoem na to mnoha scénách které nám připomněli filmy jako Ponyo z útesu nad mořem, Laputa, Cesta do fantazie atd..

Na mě to působilo takto : Nádherné, dobrodružné emotivní fantasy, s trochou dramatu a krásným koncem. Barevné, vzrušující, starodávné, osvěžující. Jako by neexistovali žádné hranice a tam kde by jste typovali konec, pokračuje film dál a přichází s další nemožností která tak hladí mou tvůrčí snílkovskou duši. 🙂 Tomoe říkal že na něj to bylo trochu chaotické ale asi proto celý můj život je docela chaos a improvizace, já byla spokojená 🙂

Příroda byla opět úžasná!! Namísto lesních duchů kodamů jsou ve filmu roztomilá stvoření wara wara.

Nádherná hudba i animace jako vždy, oči i uši se nasytily.Moc se mi líbilo Miyazakiho ztvárnění babiček, to bylo skvělé.

Na konci filmu přišlo něco, na co jsem čekala a jak Daichi řekl : „Mami na tohle ses celou dobu těšila viť?“ Ano ano, píseň Spinning globe od Kenshiho Yonezu hrála až do konce titulků i s překladem. Nádherný text, byla jsem dojatá a překvapivě ani Tomoe nedutal, poslouchal, četl si text písně a doma dokonce řekl že Kenshi (kterého on nikdy neměl rád) nebude zas tak špatný zpěvák, že se mu tahle píseň povedla. Jupí!!

Takže já dávám 100 %. Pro mě úžasná podívaná. Jen jediná věc ještě zbývá dořešit. Jeden plakát nám zbyl. Střední, myslím si že je to A4, ještě zítra mrknu ale komu ho dát? Že bych vyhlásila předvánoční soutěž?? To stojí o zamyšlení. 🙂

Listopadové novinky!!!

Nedávno jsem v jednom článku psala o tom jak si ta má zvláštní mysl, která si dělá co chce, vzpomněla na den, kdy jsem si zamilovala Japonsko. Četli jste? No tak jsem asi dva dny po napsání příspěvku uklízela na půdě a vzala do ruky pořadač, že ho už vyhodím. Ten šanon jsem dostala od mé sestry když mi bylo tak devět. Je to vlastně atlas všech zemí.

Než jsem ho hodila na hromadu do krabice na vyhození, zběžně jsem ho prolistovala a vybavily se mi vzpomínky jak ráda jsem si v něm četla. A pak….

„Fudžijama se majestátně tyčí nad krajinou. Tato posvátná hora Japonska, symbol ostrovní říše , je nejkrásnější sopkou na zeměkouli.“

Tohle je ta fotka!! To jsou ta slova kvůli kterým jsem se do Japonska zamilovala!! Vůbec jsem nečekala že tenhle obrázek ještě někdy uvidím. Je to šťastné znamení??

Jsem tak ráda že se o to s vámi můžu podělit. A ještě něco, máme pro Vás s Tomoem novinku. Ale protože to ještě není jisté ( néé nejsem těhotná!!) , ještě maličkou chvilku si to necháme pro sebe ale věřím že letos je ten rok a naše dlouholeté přání se splní. Už brzy se všechno dozvíte!!

A co listopadové potěšení?? No tak třeba nový přívěsek Čarodějovi nevěsty.

Absolutně kawaii nálepky pro Mei!!

Králíčci jahoďáčci…..

a hroznoví medvídci.

Daichiho zase potěšil textilní plakátek s obroněm!!

A úplně ta nej nej novinka totálně světová nejvíc nejlepší???? Od včerejška se v kinech hraje Miyazakyho nový film Chlapec a volavka!!!

The Boy and the Heron (2023) CR: Studio Ghibli

Dozvěděla jsem se o něm náhodou nedávno, když jsem si na youtube pouštěla Kenshiho a u jeho písně byla upoutávka na tenhle film.

Ani jsem se nenadála a už je u nás a českým dabingem, to je skvělá zpráva pro Daichiho protože titulky ještě moc nestíhá.

Takže my v sobotu jdeme, co vy?? Uvidíme se??

Budeme si psát

aneb Ghibli pohlednice dorazily!!!

Na tyhle kouzelné kartičky které si chci posílat a mými otaku přáteli jsem si brousila zuby už léta. A teď jsem si konečně udělala radost na Imago.cz a musím říct že jsou boží!!

Jsou tu pohledy ze všech možných Ghibli filmů a výběr obrázků mě překvapil. V krabičce je vložená stužka za kterou zatáhnu a vysune se mi do ruky celá hromádka.

Kvalita je úžasná. Z každého filmu je tu myslím 5 obrázků.

zadní strana…

a ještě se trochu namlsejte 🙂

Kdo miluje kawaii dopisy plné nálepek a překvápek a chtěl by dostat nějakou tu krásnou Ghibli pohlednici ?? Písněte do komentářů nebo ke mne na email a vyměníme si adresy.Fakt!! Vážně!! Neváhejte, dokud jsou 🙂

Budu čekat u schránky!

Vaše Hotaru Saika (email: lucinka232323@seznam.cz)