Na tuhle mangu napsanou podle úžasného japonského románu z období Heian jsem narazila v tomto roce už několikrát. Měla jsem trochu strach že mě nebude bavit. Našla si mě až v jednom knihkupectví na letošní dovolené. Tomoe i děti si z prázdnin nosí suvenýry, já knihy.
Upřímně se klaním jejím tvůrcům protože vybrat z obsáhlého románu o kterém se traduje že to byl vůbec první román na světě ( roku 1000 – 1020), jen něco a přetvořit ho v mangu, předat do něj krásu, poezii a vznešenost, nic mu neubrat….
Původní dílo napsala Murasaki Šikibu, tehdejší dvorní dáma, spisovatelka a básnířka. Vystupuje v něm 400 postav a obsahuje téměř 800 básní. Už mě chápete? V této knize však najdete jen hlavní události ze života prince Gendžiho a ženy, které mu zamotaly hlavu. Milostné pletky a intriky které jsou u dvora obvyklé. Nádhernou ilustrací se nám pokusila Inko Ai Takita přiblížit krásu japonské přírody.
A mé pocity z ní? Je to takové dovolenkové čtení. Pro krásu, zajímavost, pro hloubku a potěchu poetické duše. Líbí se mi i když je to hodně neobvyklé čtení.
Mám takovou radost když objevím ve schránce pohled od mé dopisovací kamarádky z Číny.
Tentokrát to ale byl dopis!!!
Hoi mi píše, že si udělala výlet do Japonska !! Byla se podívat na horu Fuji a posílá mi tenhle krásný pohled.
Ale bylo tam ještě něco!
Když už byla tahle otaku holka v zemi naší zaslíbené, samozřejmě musela navštívit Ghibli muzeum
a tohle mi tam koupila!
a v něm…
Placička s Howlem!! Ooooo Hoi jsi úžasná!!
Hned jsem si ji připnula na baťůžek :-).
Asi jsem musela vypadat jako šílenec když jsem další tři dny vysvětlovala mým nejbližším jaký je to poklad. Vždyť tahle placička „dýchala“ (hlavně mi netvrďte že předměty nemají duši) Japonský vzduch. A že možná kolem ní prošel i sám Hayao Miyazaki!! A možná i Kenshi Yonezu!! Počkejte, musím běžet si na ní sáhnout. Zatím paaa…
Venku se to krásně zazelenalo a já vám přináším mé červnové novinky.
Moje krátké studium skončilo a já úspěšně složila zkoušky. Možná mi pomohlo srdíčko ze zažehlovacích korálků které jsem si vyrobila, možná talismany od mých přátel a rodiny a nejspíš taky hodiny a hodiny šprtání 😀
Za odměnu jsem si dala single výlet do mého oblíbeného městečka, kam jezdím jednou za rok úúúplně sama. A bylo to fajn .
Na našem velkém autíčku které nese hrdé jméno „Obroň“, se zabydlelo pár sazí.
Splnilo se mi další přání a mám dopisovací otaku kamarádku!! Jmenuje se Hoi a je z Číny. Seznámily jsme se přes Postcrossing a vyměňujeme se krásné Ghibli pohlednice a sdílíme pocity ze všech Miyazakiho filmů.
Přibyly mi nové mangy!!
Čarodějova nevěsta 10
Přišla v pravou chvíly. Čise nastoupila do školy stejně jako já a tak jsem si tenhle díl náležitě vychutnala.
Stejně jako Holmes z Kjóta 2
První díl mě nijak zvlášť nenadchnul ale tenhle se mi moc líbil.
Miluju když kořeny v lese pokryje mech a všechno je kolem zelené. Připomíná mi to Japonsko.
Ale aby jste neřekli, připojím i foto z mé reality. Ze života, jaký žiju dnes.
Je to z jednoho údolíčka uprostřed lesů, kousek nad kolejemi. Je ukryté za smrkovým houštím, skoro se tím nedá prolézt. Objevil ho Daichi. Tím údolím protéká potůček a vše je pokryté mechem. Ta krása mi nešla vyfotit ale tenhle kamenný patník se tam dokonale hodil a vyfotit se nechal.
Zazelenal se i můj letní hliněný obrázek hory Fuji.
Moje červnová nástěnka..
Díky tomu že jsem šla na studia a skončila v práci , měla jsem občas volné dopoledne. A to jsem využila tím nejlepším způsobem. Strávený čas….s Tomoem…o samotě!!!
Měli jsme čas sami na sebe. Někdy díky hlídání i odpoledne. Vylezli jsme si na nejvyšší horu v okolí a tam mi můj liščí démon koupil veliký pohár s hromadou šlehačky a barevným cukrovým zdobením. Byl zettai ni kawaii!
A tak já pádím vstříc létu!!! Čekají mne prázdniny a já se na to moc těším!!
Nedávno jsem v jednom článku psala o tom jak si ta má zvláštní mysl, která si dělá co chce, vzpomněla na den, kdy jsem si zamilovala Japonsko. Četli jste? No tak jsem asi dva dny po napsání příspěvku uklízela na půdě a vzala do ruky pořadač, že ho už vyhodím. Ten šanon jsem dostala od mé sestry když mi bylo tak devět. Je to vlastně atlas všech zemí.
Než jsem ho hodila na hromadu do krabice na vyhození, zběžně jsem ho prolistovala a vybavily se mi vzpomínky jak ráda jsem si v něm četla. A pak….
„Fudžijama se majestátně tyčí nad krajinou. Tato posvátná hora Japonska, symbol ostrovní říše , je nejkrásnější sopkou na zeměkouli.“
Tohle je ta fotka!! To jsou ta slova kvůli kterým jsem se do Japonska zamilovala!! Vůbec jsem nečekala že tenhle obrázek ještě někdy uvidím. Je to šťastné znamení??
Jsem tak ráda že se o to s vámi můžu podělit. A ještě něco, máme pro Vás s Tomoem novinku. Ale protože to ještě není jisté ( néé nejsem těhotná!!) , ještě maličkou chvilku si to necháme pro sebe ale věřím že letos je ten rok a naše dlouholeté přání se splní. Už brzy se všechno dozvíte!!
A co listopadové potěšení?? No tak třeba nový přívěsek Čarodějovi nevěsty.
Absolutně kawaii nálepky pro Mei!!
Králíčci jahoďáčci…..
a hroznoví medvídci.
Daichiho zase potěšil textilní plakátek s obroněm!!
A úplně ta nej nej novinka totálně světová nejvíc nejlepší???? Od včerejška se v kinech hraje Miyazakyho nový film Chlapec a volavka!!!
The Boy and the Heron (2023)
CR: Studio Ghibli
Dozvěděla jsem se o něm náhodou nedávno, když jsem si na youtube pouštěla Kenshiho a u jeho písně byla upoutávka na tenhle film.
Ani jsem se nenadála a už je u nás a českým dabingem, to je skvělá zpráva pro Daichiho protože titulky ještě moc nestíhá.
Hiromi Kawakami mi učarovala právě touto knihou. Narazila jsem na ní v nějakém e-knihkupectví a přidala si ji na seznam přání. Po očku jsme se já a knížka okukovaly asi tak rok, než jsem si ji v létě, v období deštů konečně pořídila. Z druhé ruky, u Knihobota. A nelitovala jsem.
V Japonsku se knížka jmenuje Sensei no kaban, v překladu Aktovka pana učitele. Mě se tenhle název líbí mnohem víc a také mi víc k příběhu sedí a tak když o téhle knížce někomu vyprávím, tak je to vždycky o Senseiovo aktovce 🙂
Postarší sensei a jeho bývalá studentka se potkají v baru a jejich zvláštní přátelství začíná ( víc neprozradím). Hodně pijí saké, pivo, konzumují tradiční japonská barová jídla i divoké houby v lese. Knížka je tak moc zvláštní a také zvláštně krásná. Vryla se mi do srdce a ráda se k ní vrátím.
Jediné co bych vytkla je český název knihy a obal. K tomuhle stylu mi to prostě vůbec nesedí, myslím, že kniha by si zasloužila hezčí desky.
Dnes Vám společně s panem koi kapříkem představíme
Chrám divokých husí a Bambusové loutky z Ečizenu
Knížku jsem našla v naší místní knihobudce. A to jsem netušila co to držím v ruce za klenot, jen jsem ze zvyku zkoumat cokoli čínského a japonského, vzala domů i tyto dva příběhy v jedné knize. Děje se odehrávají ve starém Japonsku, první v buddhistickém chrámu, druhý v zapadlé vesničce v horách. Pan Minakami moc pěkně popisuje tamní přírodu i prosté žití dávného lidu.
Oba příběhy jsou zvláštní, čtivé, mají v sobě takovou tu melancholii se kterou už jsem se u Japonských autorů setkala. Nechybí ani typická upřímnost, jaká si syrovost a lehká erotika. Chrám divokých husí se mi líbil víc. Každopádně doporučuji!! Moc krásná kniha!
Venku je krásně a já jsem se rozhodla udělat si pozdně letní, bambusovou, pandí výzdobu. Tedy vlastně, kung-fu pandí!!
Mei se mě ptala jestli Po nebude smutný když je v kleci. Ale musela jsem ji vysvětlit že to není žádná klec ale pouhá ozdobná klícka ve které si Po trénuje své údery a každé ráno tu klec rozbíjí na kousky. …:-)
Kdo čte Svět Hotaru ví, že jsem mám dvě figurky z Kung -fu světa nové takže tahle výzdoba prostě musela proběhnout 🙂 A když už o tom mluvíme, nedávno jsem byla zase na bleším trhu, kde jsem tyhle figurky pořídila a hádejte co jsem tam našla….No? Nene, samá voda… přihořívá….Tak počkejte…
Jo!! Naruto tričko za 50 kč!!! Juhůůůa zrovna v mé velikosti. Byli sjme s Daichim na výpravě v lese a tak jsem si ho hnedka vzala na sebe.
A to není všechno, kousek dál u dalšího stánku jsem ulovila tenhle krásný kousek.
Nestává se že bych tam narazila na mangy nebo jiné anime věcičky takže mám opravdovou radost. A ještě větší radost mi udělala moje kamarádka Kazumi tímhle dárečkem.
Jooo je to půlka srdce. Ona má tu druhou a jen kvůli mě koupila srdíčko s pandami , ooo to se mám.Díky Kazumi-chan.
Taky jsem si na oslavu konce léta vyrobila tyhle roztančené kaktusy.
Kaktusy jsou z hlíny. Podklad jsem tradičně sháněla v Kiku a v regálku s výprodejem byl dřevěný panel s bílým nápisem na pověšení, to jsem přesně potřebovala. Panel jsem přetřela veselou žlutou barvičkou a hliněné kaktusky přilepila. Nechtěli se dát, tančili a tančí ještě dnes.
Slavili jsme Meiin první den ve školce (už je jí sice pět a půl ale do školky šla poprvé) tímhle dortem s kawaii žabičkami a kočkami na pikniku. Daichi slavil nástup do čtvrté třídy.
Na to, že jsem chtěla udělat na oslavu dort, jsem si vzpoměla den předtím takže to byla mega dortová rychlost ale docela se povedl ne?
Vzpoměla jsem si ještě na jednu věc. Fotila jsem si u mé okaasan na zahradě tuhle květinku, jmenuje se krásenka.
Kvetou jí tam každý rok a přesto jsem si až letos vzpoměla na den, kdy má oneechan přinesla domů knihu o všech zemích světa a já jsem v něm našla fotku hory Fuji s loukou plnou krásenek v popředí. Byly bílé, růžové a fialkové. Mohlo mi být tak osm, když jsem se rozhodla že do toho Japonska, kde rostou tak krásné kytičky, se určitě musím podívat. Až budu velká. Tenkrát mě ta fotka fascinovala a často jsem se na ní dívala. Hmmmm… 🙂
Ateliér Špičatých klobouků jsem si v září užívala hned dvakrát. Poprvé jsem si z knihovny přinesla šestý díl, po druhé jsem si z Knihobota objednala svůj vlastní první díl . Užila jsem si je oba. Tahle manga mě moooc baví.
Už jsme si tu představili kočičku pro štěstí Maneki-neko ale co Darumu? Znáte?
Daruma je také soška pro štěstí a jeho prázdné oči mají svůj význam. Když vyslovíte své přání, vybarvíte levé oko. Když se Vám přání splní, vybarvíte pravé.
Co potom? Zajděte na první lednový festival Hatsuichi Matsuri do města Maebaschi. Je to jistě úžasný zážitek. Celá jedna dlouhá ulice se zaplní stánky s novými soškami pro štěstí.
Obvykle se vyrábějí z papírmaše. Přineste si sebou všechny své vysloužilé Darumy. Ty se navrší na velkou hromadu v areálu svatyně a tam se rituálně spálí. Můžete přitom svému Darumovi poděkovat a dát poslední sbohem.
Četla jsem že když se u tohoto ohně ohřejete, budete se následující rok těšit pevnému zdraví.
No, mě zbylo trochu hlíny tak jsem pár Darumů vyrobila i pro nás. Děti se na ně hned vrhly ale myslím že příště je udělám také z papírmaše ať je můžeme spálit. Mei už má u svého Darumy vybarvené obě oči, přání se splnilo.
Nakonec jsem využila i dřevěnou placku uříznutou ze špalíku. Obrousila a pomalovala fixami na dřevo a kámen. A ještě jednoho vytisknout na fotopapír a šup šup něco si přát.
To pěkné pozadí je moje šťastné tričko 🙂
Hledala jsem inspiraci na pinterestu a našla třeba tohle razítko!!
Diářek či deník by taky nebyl špatný!
Našla jsem Darumy plstěné, háčkované, dřevěné, skleněné, šité. Fantazii se meze nekladou a já se těším na fotky Vašich bůžků pro štěstí. Tak posílejte!!!
Sérii „Kouzelný atlas putování časem“ jsem dosud neznala ale když jsem narazila na tuhle knížku, ihned mě zaujala. A tak jsem si jí nadělila k narozeninám a přečetla. A musím říct že mě chytla. Je krásná!!!! Co jsem o gejšách a samurajích ještě nevěděla, dočetla jsem se tady. Nádherný pohled na staré, tradiční Japonsko. Je tam napětí, dobrodružství, historie i trocha romantiky.
Hodně se mi tam líbí důraz kladený na etiku a tradiční způsob oslovování ostatních osob, starších, mladších, výše postavených, opravdu hezky a jednoduše napsáno a nádherně vloženo do příběhu.
Příběh odsýpá, je tam stále napětí, knížka je čtivá. Překvapilo mě že česká autorka může napsat něco tak krásného a Japonského 🙂 To je něco pro mě.
Jasně, pro mě by tam té romantiky mohlo být klidně víc a bůh ví co ještě ale kniha je určená čtenářkám od devíti let a myslím že číst si to tak v jedenácti, plně by mě to uspokojilo a zanechalo by to ve mě příjemné a tak nějak kouzelné pocity stejně jako teď. Určitě si knihu moc ráda ještě několikrát přečtu.
To bych nebyla já abych si hned nepořídila origoš záložku přímo do téhle knihy. Tentokrát mi postačilo vytisknout si obrázek z Pinterestu. Ale hodí se ne?
Doporučuji všem fanynkám Japonska a všem prima otaku dívkám!!!!
Myslím že anime věcičky nosí spíš takový velký, tlustý, vánoční Totoro.
Letos mi nadělil pár anime dárečků.
Roztomilé drobnosti
washi pásky, kouzelnou propisku, odznáčky na baťoh a zbrusu nové Ghibli nápelkyyyyyy!!!!!!!
Anime plyšáček těchto vánoc jeeeee……….Vlněnka z Čarodějovo nevěsty!!!! Tuhle potvůrku jsem si moc přála!
Je velká, je huňatá, je mazlícíííííí !!!!
Nechyběla ani nová manga. Pokoj v barvách štěstí. Už se těším na další díl.
Nebyla sama, knížek se sešlo vícero. I Vlněnce líbí vůně nových knih. Nebo že by vůně dobrodružství?
Japonsko-proměny země sakur, Ghibliotéka a Pokoj v barvách štěstí
Nechybělo tričko a motivem Hawlova zámku.
Cože, že by nám vánoční Totoro přinesl drahé, luxuní saké?? Co je v tom balíčku ve tvaru lahve??
Veeelikánská sojovka hihi 🙂 To se to bude vařit.
A to nejlepší na konec. Přála jsme si něco pěkného a praktického, na čem bude fotka Kenshiho Yonezu.
Jůůůůůů!!! Vánoční Totoro prostě existuje protože tenhle baťůžek je nádherný, lehoučký, skvěle se nosí, je z organické bavlny, vyrobený v Čechách a je na něm Kenshi!!!! Díky Totoro!!!
Jsem taaaak zvědavá na Vaše dárečky . které jste našli pod stromečkem a vypadají jako z jiného světa. Z toho našeho, viťte 🙂 Piště, těším se!!
