Hlína a já

Léto, prázdniny a anime. A já přemýšlím co si pěkného vyrobit. S Daichim jsme zašli do Kiku a koupili si 3 balíčky na vzduchu schnoucí hlíny. Vždycky jsme kupovali bílou a doma koukáme že mají každá jinou, pastelovou barvu. To se nám to tvořilo. Krásná světlounce růžová, světle tyrkysvá a světle modrá. Co na tom, že se pak výrobky stejně obarví, pracovat s takovou hlínou je prostě žůžo úžo.

Pojďte mrknout jak jsme tvořili.

tohle jsem chtěla vyrobit už dlouho, kdo ví co to bude???

po zaschnutí je potřeba výrobky natřít bílou, podkladovou barvou,

a můžete nanášet barvičky.

Tenhle mráček není vůbec barvený, je z té krásné, modré hlíny.

Hora Fuji, ta mě bavila 🙂 Už visí na zdi. Přemýšlím že ji udělám i v letním, podzimní a zimním provedení.

Aaa konečně kolečko ode dveří Howlova putujícího zámku. Zrovna jsem v létě Zámek zase četla tak jsem byla příjemně naladěná.

Z něj jsem vážně nadšená. Musím se přiznat že občas když jdu ven, dělám že kolečkem otáčím a představuji si jaká se objeví za dveřmi krajina. Nebo město. 🙂

Ne pokaždé se všechno povede tak jak jsem zamýšlela ale modelovat z hlíny je hrozně moc příjemné a uklidňující. Vyrobit si třeba něco, co se nikde neprodává, čekat až výrobek zaschne a užít si i to malování i lakování. A pak …. supr pocit z nového výrobku na anime poličku, to je k nezaplacení. Modelujte a pošlete fota. Já musím letět, koupit novou hlínu.

Můj slunečník

Příběh mého papírového deštníku začal, když jsem dělala objednávku v jednom eshopu s kreativními potřebami. Ve výprodeji jsem úplnou náhodou našla čistý papírový deštník k dotvoření. To byla má příležitost.

Je menší, v průměru asi 50 cm, bude sloužit jen jako dekorace.

A protože mám moc ráda vodu a všichni milujeme žáby, motiv mi přišel na mysl hned. Trochu jsem se inspirovala na Pinterestu, popadla vodovky….

a můj papírový deštníček byl hotov. Už visí na chodbě naší svatyně.

V Japonsku se dříve využívaly deštníky z hedvábí a z voskovaného papíru nejen proti slunci ale i jako ochrana před deštěm , sněhem a samozřejmě sakurovými květy…..ach to je krásné jen na to pomyslím.

Pokud se vám deštník/ slunečník zalíbil, můžete si ho úplně sami vyrobit podle návodů které se dají na netu najít, nebo si koupit hotový k dotvoření jako já. Stejný se dá sehnat na stoklasa.cz Pomalovaný, krásný a za rozumnou cenu se dá sehnat samozřejmě na aliexpressu. U nás pak doporučuji ceske-tradice.cz nebo world-shop.cz. A pro originální kousek s příběhem můžete zavítat i na aukro nebo jiný podobný bazarový shop.

Můžou sloužit jako krásná dekorace do bytu , ke kostýmu, nebo i na svatbu!!! Kdybych se ještě někdy vdávala, určitě si jeden zase pomaluji 🙂

PS: Znáte ty malinké papírové deštníčky? Přidávali se v cukrárně do pohárů když jsem byla malá. Před pár lety jsem si jich pár koupila někde v domácích potřebách. Zbyl mi poslední a ten mi často zdobil nástěnku.

Když jsem začala psát tenhle článek, Tomoe mi řekl : „Vzpomínáš jak se ty vrcholky deštníků daly rozdělat a byly v nich srolovaný Čínský noviny?“ Ooooo takové tajemství, takovou vychytávku, takové žůžo jsem potřebovala slyšet. To je něco pro Hotaru.

Neznám a chci to ověřit. Vy to znáte??? Musím říct že jsem si deštníčky z cukrárny brala domů a doufala že mi vydrží co nejdéle, než se rozlámou, pomačkají a já je budu muset vyhodit. Ale rozebrat je? No asi to bude tím že nejsem kluk. Každopádně jsme popadla foťák, své poslední papírové paraplíčko a poprosila Tomoeo ať mi ten svůj liščí trik ukáže. „To jsme byli malí, teď už to tam asi nebude.“ nechtěl asi abych byla zklamaná.

Aaaaa…….Byl tam!!Srolovaný kousek čínských novin!!!!

No, nevím jestli jsou to 100% noviny ale budeme věřit že jo, přece jen je to zajímavější 🙂

Tak co, najdete někde doma taky jeden nebo pro ně vyrazíte ven? Pište, jestli i vy jste našli tajný vkaz v deštníčku!!!

Vzpomínky na léto

-aneb co jsem dělala v létě.

Vzala jsem si své milované pastelky a malovala si,

koupila hlínu a modelovala jsem.

Já si opravu myslím, že věšáček si mé naušnice už dávno zasloužily. Já je chápu, prostě už nechtěly dál ležet v truhličkách, chtěly na světlo. No copak jsem jim to mohla odepřít? A zrovna když jsem jim přikoupila pár kámošek do party???

A nástěnku, tu jsem si toto léto udělala beze stylu, bez rozmýšlení, jen pro své osobní potěšení. Tak se taky potěšte.

Pár drobností-radostí.

Prstýnek mám s mojí kamarádkou stejný a je na něm vyryto „best friends“. Obří papírovou tužku jsem dostala od Mei, naušničky už znáte a čtyři překvápka od Molanga, ty dostala Mei ale rozbalování jsme si užily obě.

Tuhle pandičku mám na památku z Daichiho minecraftové oslavy. Slepovala jsem 4 tyhle pandy ale jsou tak kawaii že jsem jim to dlouhavé skládání odpustila.

Plyšového kačera Donalda jsem si sama koupila v oblíbeném vietnamském obchůdku,nemohla jsem odolat!! Je velký, hebký a jeho obleček je růžový!!!

Jeho první cesta se mnou byla hned na koupačku k vodopádům.

Dostala jsem od Tomoeho balíček a v něm tenhle nový komiks. Je parádní!!! Děkuji lásko!

Objevila jsem v krámku s domácími potřebami tohle prostírání s čarodějkami Witch!!! Ale jíst z něj nehodlám, nalepila jsem na zadní stranu karton, udělala háček a už holky čarodějnické visí nad mou knihovnou na mangy.

Daichi dostal další Minecraft dort k narozkám od babičky která nemohla přijít na oslvau. V tomhle dortu byl báječná limetkový krém, mňam!!

V knihovně jsem se objevili záhadnýma určitě i kouzelným způsobem další díly Ateliéru špičatých klobouků.Jupí, pátý díl mám přečtený!!!

Moje malá Mei spala poprvé bez maminky a to ve stanu s bráškou a bratránkem u babičky na zahradě. To by jste nevěřili koho si vzala sebou, aby jí chránil. A nebyl to ani jeden z její armády roztomilých kočiček, žabek a myšek.

Elias!! Byl nadšený, slíbil děti celou noc chránit a musím říct že se mu to povedlo. Všechny vás moc pozdravuje!!!

A já jsem zatím byla poprvé sama doma (Tomoe na děti dohlížel samozřejmě, popíjeli s Mizukim saké na stromě) . Zapálila jsem si svíčku, udělala rýži četla si nový díl mangy „Pokoj v barvách štěstí.“ Tedy jsem celá napnutá jak tenhle příběh skončí. Můj skončil dobře, i když jsem se doma takhle sama docela dost bála.

To jsem takhle ležela u přehrady s průzračnou čistou vodou, uprostřed hor, pročítala si knižní časák od Paseky a najednou…

…anime a Japonsko, jak ho mám v srdci, objevuje se prostě všude a neustále mne doprovází.

Často jsem se bála že mě anime přestane bavit, že už nikdy nenajdu mangu která by se mi líbila, ale je to spíš ještě vážnější vztah než dříve a myslím že tahle láska, bude věčná 🙂

Borovicové ostrovy

Na tuhle knížku od Marion Puschman jsem narazila v Levných Knihách a protože , jak víme, miluji Japonsko, koupila jsem si ji. Překvapilo mě že stála jen 59 kč .

Oba je krásný, knížka je zvláštní. Mrkněte na popis :

Hodně se mi líbily popisy japonské přírody, haiku i cestování ale příběh byl hooodně zvláštní. Ovšem něco ve mě zanechal protože si na něj občas vzpomenu a navíc se stala taková věc. Knížka mě nijak zvlášť nenadchla a tak jsem ji odnesla do knihobudky. Nedávno jsem si ji objednala znovu z Levných knih s tím, že ji dám ještě šanci a zase si jí přečtu, takže kouzlo má. Nejvíc na mě zapůsobila noc v lese sebevrahů, na to se zapomenout nedá….

Kakashi Hatake

Kdo zná seriál Naruto, zná Kakashiho. Kdo zná Kakashiho, musí ho milovat 🙂

Jeden z nejlepších ninjů skryté, listové vesnice.

Pohledný, silný, mrštný,okouzlující….

Už jsem říkala že je moc hezký? Tyhle obrázky z pinterestu stojí za to!

V první části Naruta je to 26.letý mladík, později třicetiletý muž.

Pozor, na schůzky chodí zásadně pozdě a neustále nosí přes půlku obličeje masku.

Často ho spatříte s knížkou v ruce a mám pocit že to nebude čtení pro děti.

Jak jsem si tak brouzdala na Pinterestu a tiskla si hezké obrázky do deníčku,

našla jsem i vystřihovánku, slepovačku či chcete-li papírový model Kakashiho!!!

Dokonalý není ale je hotový a k mému plastovému,

přibyl i ten papírový. Ten papírový dohlíží hlavně na můj anime deník, kde má svou vlastní dvoustranu.

No a v mých snech…….ale to si necháme na jindy :-).

zdroj obrázků: Pinterest a moje galerie

Polička plná hortenzií

Kdo mě zná, ví jak moc miluji tyhle krásné modré květiny.

Možná pro jejich jemné okvětní plátky, určitě pro modrou barvu.

Znamenají pro mne něhu a nevinnost. Snad je miluji proto, že se tak často objevují na fotografiích Japonska.

Takhle kvetly mé vlastní hortenzie dva roky po sobě, letos jsem je musela přesadit a dostala k nim další ale bohužel kvůli tomu nekvetly ani jedny.

Kochala jsem se jimi a stále kochám různě po městě, jsou tady v horách docela běžné na zahrádkách, je to krása. Ale nestačilo to. Proto jsem si udělala celou hortenziovou poličku u mě doma :-).

Z hlíny jsem si udělala takovou homoli a namalovala jí tak aby vypadala jako keřík plný hortenzií, tedy alespoň jsem se o to pokusila :-D. Vyrobila jsem i malý modrý talisman Omamori, přidala pár pokladů, králíčka cinnamoroll, pár obrázků a lahvičku z blešího trhu.

Příští léto se na mé milované květy budu zase těšit.

Daruma

Už jsme si tu představili kočičku pro štěstí Maneki-neko ale co Darumu? Znáte?

Daruma je také soška pro štěstí a jeho prázdné oči mají svůj význam. Když vyslovíte své přání, vybarvíte levé oko. Když se Vám přání splní, vybarvíte pravé.

Co potom? Zajděte na první lednový festival Hatsuichi Matsuri do města Maebaschi. Je to jistě úžasný zážitek. Celá jedna dlouhá ulice se zaplní stánky s novými soškami pro štěstí.

Obvykle se vyrábějí z papírmaše. Přineste si sebou všechny své vysloužilé Darumy. Ty se navrší na velkou hromadu v areálu svatyně a tam se rituálně spálí. Můžete přitom svému Darumovi poděkovat a dát poslední sbohem.

Četla jsem že když se u tohoto ohně ohřejete, budete se následující rok těšit pevnému zdraví.

No, mě zbylo trochu hlíny tak jsem pár Darumů vyrobila i pro nás. Děti se na ně hned vrhly ale myslím že příště je udělám také z papírmaše ať je můžeme spálit. Mei už má u svého Darumy vybarvené obě oči, přání se splnilo.

Nakonec jsem využila i dřevěnou placku uříznutou ze špalíku. Obrousila a pomalovala fixami na dřevo a kámen. A ještě jednoho vytisknout na fotopapír a šup šup něco si přát.

To pěkné pozadí je moje šťastné tričko 🙂

Hledala jsem inspiraci na pinterestu a našla třeba tohle razítko!!

Diářek či deník by taky nebyl špatný!

Našla jsem Darumy plstěné, háčkované, dřevěné, skleněné, šité. Fantazii se meze nekladou a já se těším na fotky Vašich bůžků pro štěstí. Tak posílejte!!!

Různé barvy, různé významy,

ale klasika zůstává, Daruma v červené.

Tak hodně štěstí, ať se Daruma povede!!

Hotaru je zpět

Já vím, já vím, omlouvám se. Když já jsem pořád něco dělala.

Odpočívala,

koupalal se,

lítala po nákupech,

a četla….

knížku jsem si brala na každý výlet, co kdyby se našla malá chvilka…. a četla,

jela sama na dlouhý výlet vlakem,

a prošla si uličky kde jsem nikdy dříve nebyla.

Léto ještě trvá a já si ho jaksepatří užívám. Ale za to čekání Vás budu těšit často novými články.protože mezi cestováním, jsem nelenila a stále něco vyráběla, četla, zkoukávala, no počkejte zítra. Přijde nálož letního osvěžení!

Příprava na léto

Jupííí je léto a s ním jsou tu prázdniny!!

Existuje něco co mi může zvednout náladu ještě víc? Noo napadá mě spousta úžasných věcí ale pravděpodobnost že za domem potkám živou pandu je asi tak velká jako že u nás zazvoní Kenshi Yonezu, i když…kdo ví..

Zatím si postačím s novým deníkem!! Jojo, jsem deníkový nadšenec a miluji ten pocit, když otevřu nepopsaný sešit a můžu ho dozdobit nálepkami a zapsat si všechny své momentální touhy .

A dost s těmi pandami (když ony jsou tak ….kawaiiiiiii!!!)

Tentokrát jsem se rozhodla pro ekologičtější přístup a vyštrachala téměř nepopsanou záznamovou knihu z krabice na půdě. Vytrhala popsané stránky, vytiskla pěkný obrázek který se hodil k fialkovým deskám a přelepila ho izolepou. ( Moje malá Mei říká všem izolepám washi pásky, hihi, že by otaku dítě?)

Fialovou barvu miluji takže zadní desky jsem nechala čisté,

a vnitřní stranu desek ozdobila podle vkusu svého – krásné sakurového 🙂

Potom jsem vypinterestovala různé zábavičky, obrázky,hry a luštění , vytiskla a vlepila tu a tam do deníku. Na letní cestování se budou hodit.

Nebudete tomu věřit ale má drahá okásan mi dala ke dni dětí!!!!!! dárek. Krásné fialkové desky na sešity s koníkem. Musím říct že ke dni dětí jsem nedostala nic od té doby……no… co nejsem dítě?? Takže deníček si hoví na cestách v těchhle krásných deskách a spolu s ním tam čeká pěkná hromádka dalších obrázků k dolepení.

Deník mám, pero, desky…..takže já utíkám vstříc prázdninám!!!!

Zamyšlení léta

Je vůbec něco tak kontrastní jako u nás v horách léto a zima? Mám pocit že teď v létě mám tooolik možností!! Těch zážitků, výletů, nápadů! Barev, vůní a pocitů. Stačí si jen vybrat.

Můžu se toulat ve vysoké žluté trávě na lukách,

nebo ležet na horské louce a poslouchat zurčení potůčku.

Brzy ráno chodit sama do obchodu a kupovat si sladké ovoce, (nebo medvídky?)

Procházet se s Ginem a vědět že náš příběh je skutečný .

Nekonečně dlouho se koupat

a taky být venku při bouři a v dešti.

Miluji tyhle letní dyn kdy mi můj Tomoe dojede do města na kole pro oblíbenou sušenku jen proto, že na ní mám chuť, aby mi udělal radost.

A to množství bylinek a květin, ze kterých si můžu udělat čaj……

,,,,proto si myslím že léto prostě nemá chybu 🙂 Vaše Hotaru