Na tyhle kouzelné kartičky které si chci posílat a mými otaku přáteli jsem si brousila zuby už léta. A teď jsem si konečně udělala radost na Imago.cz a musím říct že jsou boží!!
Jsou tu pohledy ze všech možných Ghibli filmů a výběr obrázků mě překvapil. V krabičce je vložená stužka za kterou zatáhnu a vysune se mi do ruky celá hromádka.
Kvalita je úžasná. Z každého filmu je tu myslím 5 obrázků.
zadní strana…
a ještě se trochu namlsejte 🙂
Kdo miluje kawaii dopisy plné nálepek a překvápek a chtěl by dostat nějakou tu krásnou Ghibli pohlednici ?? Písněte do komentářů nebo ke mne na email a vyměníme si adresy.Fakt!! Vážně!! Neváhejte, dokud jsou 🙂
Venku je krásně a já jsem se rozhodla udělat si pozdně letní, bambusovou, pandí výzdobu. Tedy vlastně, kung-fu pandí!!
Mei se mě ptala jestli Po nebude smutný když je v kleci. Ale musela jsem ji vysvětlit že to není žádná klec ale pouhá ozdobná klícka ve které si Po trénuje své údery a každé ráno tu klec rozbíjí na kousky. …:-)
Kdo čte Svět Hotaru ví, že jsem mám dvě figurky z Kung -fu světa nové takže tahle výzdoba prostě musela proběhnout 🙂 A když už o tom mluvíme, nedávno jsem byla zase na bleším trhu, kde jsem tyhle figurky pořídila a hádejte co jsem tam našla….No? Nene, samá voda… přihořívá….Tak počkejte…
Jo!! Naruto tričko za 50 kč!!! Juhůůůa zrovna v mé velikosti. Byli sjme s Daichim na výpravě v lese a tak jsem si ho hnedka vzala na sebe.
A to není všechno, kousek dál u dalšího stánku jsem ulovila tenhle krásný kousek.
Nestává se že bych tam narazila na mangy nebo jiné anime věcičky takže mám opravdovou radost. A ještě větší radost mi udělala moje kamarádka Kazumi tímhle dárečkem.
Jooo je to půlka srdce. Ona má tu druhou a jen kvůli mě koupila srdíčko s pandami , ooo to se mám.Díky Kazumi-chan.
Taky jsem si na oslavu konce léta vyrobila tyhle roztančené kaktusy.
Kaktusy jsou z hlíny. Podklad jsem tradičně sháněla v Kiku a v regálku s výprodejem byl dřevěný panel s bílým nápisem na pověšení, to jsem přesně potřebovala. Panel jsem přetřela veselou žlutou barvičkou a hliněné kaktusky přilepila. Nechtěli se dát, tančili a tančí ještě dnes.
Slavili jsme Meiin první den ve školce (už je jí sice pět a půl ale do školky šla poprvé) tímhle dortem s kawaii žabičkami a kočkami na pikniku. Daichi slavil nástup do čtvrté třídy.
Na to, že jsem chtěla udělat na oslavu dort, jsem si vzpoměla den předtím takže to byla mega dortová rychlost ale docela se povedl ne?
Vzpoměla jsem si ještě na jednu věc. Fotila jsem si u mé okaasan na zahradě tuhle květinku, jmenuje se krásenka.
Kvetou jí tam každý rok a přesto jsem si až letos vzpoměla na den, kdy má oneechan přinesla domů knihu o všech zemích světa a já jsem v něm našla fotku hory Fuji s loukou plnou krásenek v popředí. Byly bílé, růžové a fialkové. Mohlo mi být tak osm, když jsem se rozhodla že do toho Japonska, kde rostou tak krásné kytičky, se určitě musím podívat. Až budu velká. Tenkrát mě ta fotka fascinovala a často jsem se na ní dívala. Hmmmm… 🙂
Ateliér Špičatých klobouků jsem si v září užívala hned dvakrát. Poprvé jsem si z knihovny přinesla šestý díl, po druhé jsem si z Knihobota objednala svůj vlastní první díl . Užila jsem si je oba. Tahle manga mě moooc baví.
Léto, prázdniny a anime. A já přemýšlím co si pěkného vyrobit. S Daichim jsme zašli do Kiku a koupili si 3 balíčky na vzduchu schnoucí hlíny. Vždycky jsme kupovali bílou a doma koukáme že mají každá jinou, pastelovou barvu. To se nám to tvořilo. Krásná světlounce růžová, světle tyrkysvá a světle modrá. Co na tom, že se pak výrobky stejně obarví, pracovat s takovou hlínou je prostě žůžo úžo.
Pojďte mrknout jak jsme tvořili.
tohle jsem chtěla vyrobit už dlouho, kdo ví co to bude???
po zaschnutí je potřeba výrobky natřít bílou, podkladovou barvou,
a můžete nanášet barvičky.
Tenhle mráček není vůbec barvený, je z té krásné, modré hlíny.
Hora Fuji, ta mě bavila 🙂 Už visí na zdi. Přemýšlím že ji udělám i v letním, podzimní a zimním provedení.
Aaa konečně kolečko ode dveří Howlova putujícího zámku. Zrovna jsem v létě Zámek zase četla tak jsem byla příjemně naladěná.
Z něj jsem vážně nadšená. Musím se přiznat že občas když jdu ven, dělám že kolečkem otáčím a představuji si jaká se objeví za dveřmi krajina. Nebo město. 🙂
Ne pokaždé se všechno povede tak jak jsem zamýšlela ale modelovat z hlíny je hrozně moc příjemné a uklidňující. Vyrobit si třeba něco, co se nikde neprodává, čekat až výrobek zaschne a užít si i to malování i lakování. A pak …. supr pocit z nového výrobku na anime poličku, to je k nezaplacení. Modelujte a pošlete fota. Já musím letět, koupit novou hlínu.
Příběh mého papírového deštníku začal, když jsem dělala objednávku v jednom eshopu s kreativními potřebami. Ve výprodeji jsem úplnou náhodou našla čistý papírový deštník k dotvoření. To byla má příležitost.
Je menší, v průměru asi 50 cm, bude sloužit jen jako dekorace.
A protože mám moc ráda vodu a všichni milujeme žáby, motiv mi přišel na mysl hned. Trochu jsem se inspirovala na Pinterestu, popadla vodovky….
a můj papírový deštníček byl hotov. Už visí na chodbě naší svatyně.
V Japonsku se dříve využívaly deštníky z hedvábí a z voskovaného papíru nejen proti slunci ale i jako ochrana před deštěm , sněhem a samozřejmě sakurovými květy…..ach to je krásné jen na to pomyslím.
Pokud se vám deštník/ slunečník zalíbil, můžete si ho úplně sami vyrobit podle návodů které se dají na netu najít, nebo si koupit hotový k dotvoření jako já. Stejný se dá sehnat na stoklasa.cz Pomalovaný, krásný a za rozumnou cenu se dá sehnat samozřejmě na aliexpressu. U nás pak doporučuji ceske-tradice.cz nebo world-shop.cz. A pro originální kousek s příběhem můžete zavítat i na aukro nebo jiný podobný bazarový shop.
aliexpress.comceske-tradice.czworld-shop.cz
Můžou sloužit jako krásná dekorace do bytu , ke kostýmu, nebo i na svatbu!!! Kdybych se ještě někdy vdávala, určitě si jeden zase pomaluji 🙂
PS: Znáte ty malinké papírové deštníčky? Přidávali se v cukrárně do pohárů když jsem byla malá. Před pár lety jsem si jich pár koupila někde v domácích potřebách. Zbyl mi poslední a ten mi často zdobil nástěnku.
Když jsem začala psát tenhle článek, Tomoe mi řekl : „Vzpomínáš jak se ty vrcholky deštníků daly rozdělat a byly v nich srolovaný Čínský noviny?“ Ooooo takové tajemství, takovou vychytávku, takové žůžo jsem potřebovala slyšet. To je něco pro Hotaru.
Neznám a chci to ověřit. Vy to znáte??? Musím říct že jsem si deštníčky z cukrárny brala domů a doufala že mi vydrží co nejdéle, než se rozlámou, pomačkají a já je budu muset vyhodit. Ale rozebrat je? No asi to bude tím že nejsem kluk. Každopádně jsme popadla foťák, své poslední papírové paraplíčko a poprosila Tomoeo ať mi ten svůj liščí trik ukáže. „To jsme byli malí, teď už to tam asi nebude.“ nechtěl asi abych byla zklamaná.
Vzala jsem si své milované pastelky a malovala si,
koupila hlínu a modelovala jsem.
Já si opravu myslím, že věšáček si mé naušnice už dávno zasloužily. Já je chápu, prostě už nechtěly dál ležet v truhličkách, chtěly na světlo. No copak jsem jim to mohla odepřít? A zrovna když jsem jim přikoupila pár kámošek do party???
A nástěnku, tu jsem si toto léto udělala beze stylu, bez rozmýšlení, jen pro své osobní potěšení. Tak se taky potěšte.
Pár drobností-radostí.
Prstýnek mám s mojí kamarádkou stejný a je na něm vyryto „best friends“. Obří papírovou tužku jsem dostala od Mei, naušničky už znáte a čtyři překvápka od Molanga, ty dostala Mei ale rozbalování jsme si užily obě.
Tuhle pandičku mám na památku z Daichiho minecraftové oslavy. Slepovala jsem 4 tyhle pandy ale jsou tak kawaii že jsem jim to dlouhavé skládání odpustila.
Plyšového kačera Donalda jsem si sama koupila v oblíbeném vietnamském obchůdku,nemohla jsem odolat!! Je velký, hebký a jeho obleček je růžový!!!
Jeho první cesta se mnou byla hned na koupačku k vodopádům.
Dostala jsem od Tomoeho balíček a v něm tenhle nový komiks. Je parádní!!! Děkuji lásko!
Objevila jsem v krámku s domácími potřebami tohle prostírání s čarodějkami Witch!!! Ale jíst z něj nehodlám, nalepila jsem na zadní stranu karton, udělala háček a už holky čarodějnické visí nad mou knihovnou na mangy.
Daichi dostal další Minecraft dort k narozkám od babičky která nemohla přijít na oslvau. V tomhle dortu byl báječná limetkový krém, mňam!!
V knihovně jsem se objevili záhadnýma určitě i kouzelným způsobem další díly Ateliéru špičatých klobouků.Jupí, pátý díl mám přečtený!!!
Moje malá Mei spala poprvé bez maminky a to ve stanu s bráškou a bratránkem u babičky na zahradě. To by jste nevěřili koho si vzala sebou, aby jí chránil. A nebyl to ani jeden z její armády roztomilých kočiček, žabek a myšek.
Elias!! Byl nadšený, slíbil děti celou noc chránit a musím říct že se mu to povedlo. Všechny vás moc pozdravuje!!!
A já jsem zatím byla poprvé sama doma (Tomoe na děti dohlížel samozřejmě, popíjeli s Mizukim saké na stromě) . Zapálila jsem si svíčku, udělala rýži četla si nový díl mangy „Pokoj v barvách štěstí.“ Tedy jsem celá napnutá jak tenhle příběh skončí. Můj skončil dobře, i když jsem se doma takhle sama docela dost bála.
To jsem takhle ležela u přehrady s průzračnou čistou vodou, uprostřed hor, pročítala si knižní časák od Paseky a najednou…
…anime a Japonsko, jak ho mám v srdci, objevuje se prostě všude a neustále mne doprovází.
Často jsem se bála že mě anime přestane bavit, že už nikdy nenajdu mangu která by se mi líbila, ale je to spíš ještě vážnější vztah než dříve a myslím že tahle láska, bude věčná 🙂
Kdo mě zná, ví jak moc miluji tyhle krásné modré květiny.
Možná pro jejich jemné okvětní plátky, určitě pro modrou barvu.
Znamenají pro mne něhu a nevinnost. Snad je miluji proto, že se tak často objevují na fotografiích Japonska.
Takhle kvetly mé vlastní hortenzie dva roky po sobě, letos jsem je musela přesadit a dostala k nim další ale bohužel kvůli tomu nekvetly ani jedny.
Kochala jsem se jimi a stále kochám různě po městě, jsou tady v horách docela běžné na zahrádkách, je to krása. Ale nestačilo to. Proto jsem si udělala celou hortenziovou poličku u mě doma :-).
Z hlíny jsem si udělala takovou homoli a namalovala jí tak aby vypadala jako keřík plný hortenzií, tedy alespoň jsem se o to pokusila :-D. Vyrobila jsem i malý modrý talisman Omamori, přidala pár pokladů, králíčka cinnamoroll, pár obrázků a lahvičku z blešího trhu.
Příští léto se na mé milované květy budu zase těšit.
Já vím, já vím, omlouvám se. Když já jsem pořád něco dělala.
Odpočívala,
koupalal se,
lítala po nákupech,
a četla….
knížku jsem si brala na každý výlet, co kdyby se našla malá chvilka…. a četla,
jela sama na dlouhý výlet vlakem,
a prošla si uličky kde jsem nikdy dříve nebyla.
Léto ještě trvá a já si ho jaksepatří užívám. Ale za to čekání Vás budu těšit často novými články.protože mezi cestováním, jsem nelenila a stále něco vyráběla, četla, zkoukávala, no počkejte zítra. Přijde nálož letního osvěžení!
Existuje něco co mi může zvednout náladu ještě víc? Noo napadá mě spousta úžasných věcí ale pravděpodobnost že za domem potkám živou pandu je asi tak velká jako že u nás zazvoní Kenshi Yonezu, i když…kdo ví..
Zatím si postačím s novým deníkem!! Jojo, jsem deníkový nadšenec a miluji ten pocit, když otevřu nepopsaný sešit a můžu ho dozdobit nálepkami a zapsat si všechny své momentální touhy .
A dost s těmi pandami (když ony jsou tak ….kawaiiiiiii!!!)
Tentokrát jsem se rozhodla pro ekologičtější přístup a vyštrachala téměř nepopsanou záznamovou knihu z krabice na půdě. Vytrhala popsané stránky, vytiskla pěkný obrázek který se hodil k fialkovým deskám a přelepila ho izolepou. ( Moje malá Mei říká všem izolepám washi pásky, hihi, že by otaku dítě?)
Fialovou barvu miluji takže zadní desky jsem nechala čisté,
a vnitřní stranu desek ozdobila podle vkusu svého – krásné sakurového 🙂
Potom jsem vypinterestovala různé zábavičky, obrázky,hry a luštění , vytiskla a vlepila tu a tam do deníku. Na letní cestování se budou hodit.
Nebudete tomu věřit ale má drahá okásan mi dala ke dni dětí!!!!!! dárek. Krásné fialkové desky na sešity s koníkem. Musím říct že ke dni dětí jsem nedostala nic od té doby……no… co nejsem dítě?? Takže deníček si hoví na cestách v těchhle krásných deskách a spolu s ním tam čeká pěkná hromádka dalších obrázků k dolepení.
Deník mám, pero, desky…..takže já utíkám vstříc prázdninám!!!!
Je vůbec něco tak kontrastní jako u nás v horách léto a zima? Mám pocit že teď v létě mám tooolik možností!! Těch zážitků, výletů, nápadů! Barev, vůní a pocitů. Stačí si jen vybrat.
Můžu se toulat ve vysoké žluté trávě na lukách,
nebo ležet na horské louce a poslouchat zurčení potůčku.
Brzy ráno chodit sama do obchodu a kupovat si sladké ovoce, (nebo medvídky?)
Procházet se s Ginem a vědět že náš příběh je skutečný .
Nekonečně dlouho se koupat
a taky být venku při bouři a v dešti.
Miluji tyhle letní dyn kdy mi můj Tomoe dojede do města na kole pro oblíbenou sušenku jen proto, že na ní mám chuť, aby mi udělal radost.
A to množství bylinek a květin, ze kterých si můžu udělat čaj……
,,,,proto si myslím že léto prostě nemá chybu 🙂 Vaše Hotaru
To mám hned za domem. No dobře, nevypadá přesně takto ale velmi podobně. Kousek od našeho domu je hora na kterou vede 365 schodů. K těm schodům se musíte chvíli potit prudkou lesní stezkou a stromy jsou tam tak staré a vysoké. Miluji to tam .
Když vylezete na naší Medvědí horu, máte více možností kudy se dát dál. Ještě výš do dalších kopců, dolů, kolem skal, po silnici, nebo mojí tajnou cestičkou lesem, k vodopádům…. Kousek od hlavní cesty je nádherný Totoří strom. Pokaždé když tam někoho vezmu, je z něj každý uchvácen. Jednou Vám ho vyfotím v celé parádě a možná i ty schody .
Ale tedˇ nějaké ty novinky ze světa Hotaru. Kromě toho že jsem si vychutnávala mangové a kokosové pocky a četla přitom nové mangy,
houpala se přitom v hamaku a dívala se do korun stromů,
chodila se dívat do městečka a občas koupila krásnou květinu.
V našem městečku je totiž to nejhezčí vietnamské květinářtsví. (Mají tam i zeleninu a ovoce ale ty kytky jsou nej).
Vyráběli jsme s Mei z papíru,
a užily si pokémonský dětský den, kde byl přítomný i profesor Oak a děti dostaly za pochytání papírových pokémonů svůj vlastní pokébal s pokémonem.
Mei dostala a sama si vyfotila své nové brýle.
Zjistily jsme že na Pinterestu se dají stáhnout krásné poznámkové papírky. No, mrkejte.
Na mé letní výpravy do tajemných a neprozkoumaných uliček,
pořídila jsem si kouzelný talisman na klíče, dřevěnou Maneki-neko.
A nakonec to nejlepší! Malý balíček z Číny. A v něm můj malý, roztomilý chibi Kakashi!!!
Ale nedejte se zmást, má sílu jako Kakashi v původní velikosti a takhle během chvilky zatočil s pokáceným bukem na zahradě mojí okaasan.
A potom odpočíval na vyhřáté skále 🙂 Je kawaii!!!!!!
A víte co mám na červnu ještě ráda? Že končí škola, končí shon a já se letos chystám zažít ty nejkrásnější prázdniny. Jdeme do toho spolu?
