-aneb co jsem dělala v létě.
Vzala jsem si své milované pastelky a malovala si,
koupila hlínu a modelovala jsem.
Já si opravu myslím, že věšáček si mé naušnice už dávno zasloužily. Já je chápu, prostě už nechtěly dál ležet v truhličkách, chtěly na světlo. No copak jsem jim to mohla odepřít? A zrovna když jsem jim přikoupila pár kámošek do party???
A nástěnku, tu jsem si toto léto udělala beze stylu, bez rozmýšlení, jen pro své osobní potěšení. Tak se taky potěšte.
Pár drobností-radostí.
Prstýnek mám s mojí kamarádkou stejný a je na něm vyryto „best friends“. Obří papírovou tužku jsem dostala od Mei, naušničky už znáte a čtyři překvápka od Molanga, ty dostala Mei ale rozbalování jsme si užily obě.
Tuhle pandičku mám na památku z Daichiho minecraftové oslavy. Slepovala jsem 4 tyhle pandy ale jsou tak kawaii že jsem jim to dlouhavé skládání odpustila.
Plyšového kačera Donalda jsem si sama koupila v oblíbeném vietnamském obchůdku,nemohla jsem odolat!! Je velký, hebký a jeho obleček je růžový!!!
Jeho první cesta se mnou byla hned na koupačku k vodopádům.
Dostala jsem od Tomoeho balíček a v něm tenhle nový komiks. Je parádní!!! Děkuji lásko!
Objevila jsem v krámku s domácími potřebami tohle prostírání s čarodějkami Witch!!! Ale jíst z něj nehodlám, nalepila jsem na zadní stranu karton, udělala háček a už holky čarodějnické visí nad mou knihovnou na mangy.
Daichi dostal další Minecraft dort k narozkám od babičky která nemohla přijít na oslvau. V tomhle dortu byl báječná limetkový krém, mňam!!
V knihovně jsem se objevili záhadnýma určitě i kouzelným způsobem další díly Ateliéru špičatých klobouků.Jupí, pátý díl mám přečtený!!!
Moje malá Mei spala poprvé bez maminky a to ve stanu s bráškou a bratránkem u babičky na zahradě. To by jste nevěřili koho si vzala sebou, aby jí chránil. A nebyl to ani jeden z její armády roztomilých kočiček, žabek a myšek.
Elias!! Byl nadšený, slíbil děti celou noc chránit a musím říct že se mu to povedlo. Všechny vás moc pozdravuje!!!
A já jsem zatím byla poprvé sama doma (Tomoe na děti dohlížel samozřejmě, popíjeli s Mizukim saké na stromě) . Zapálila jsem si svíčku, udělala rýži četla si nový díl mangy „Pokoj v barvách štěstí.“ Tedy jsem celá napnutá jak tenhle příběh skončí. Můj skončil dobře, i když jsem se doma takhle sama docela dost bála.
To jsem takhle ležela u přehrady s průzračnou čistou vodou, uprostřed hor, pročítala si knižní časák od Paseky a najednou…
…anime a Japonsko, jak ho mám v srdci, objevuje se prostě všude a neustále mne doprovází.
Často jsem se bála že mě anime přestane bavit, že už nikdy nenajdu mangu která by se mi líbila, ale je to spíš ještě vážnější vztah než dříve a myslím že tahle láska, bude věčná 🙂