A je to tady!!! Nový rok nám nečekaně přinesl krásný dárek – naši malou holčičku Mei!!!
Narodila se o tři týdny dřív a udělala nám tím ohromnou radost. Její porod byl krásný a snadný. Co víc si přát 🙂
A tak se stalo, že jsme konečně čtyři, asi jako tahle šťastná rodinka .
Pod stromečkem měla malá Mei malý plyšový kočíčí autobus a mantinely v postýlce má samozřjmě s motivem Totora. Jen mi chybí takový ten krásný totoří overal i s ušima 🙂 Právě šiju kolotoč nad postýlku s Totorem a pouštím jí hrací skříňku s hudbou z Totora. Takže takový je její start, její nový život s námi, bláznivými otaku rodiči.
A jaké to je?? Mít holčičku je uplně jiné než mít kluka. Je to nádherné a něžné. Naprosto si to užívám a má láska k dětem je stále větší.
Boží nápady na pokojíky že?? Už dlouho přemýšlím že něco takového udělám ale bydlíme v podnájmu takže to nechci přehánět a taky doufám že brzy najdeme náš vysněný totoří domeček nebo větší byt takže si nápady schovávám tam. Máme 2+1 a se dvěma dětmi už tu moc místa neni ale věřím že nám to vyjde. 🙂
Miluji Vánoce, dárečky a to krásné očekávání. Ale možná proto, že už toho na mě bývá moc, nebo proto že mám už jen měsíc a půl do porodu Mey, možná proto mám poslední dobou dny , kdy chci ze všeho toho vánočního ruchu vystoupit a schovat se do své skryté anime bubliny.
Je jedno že venku je 30 cm sněhu, že v kuchyni se mi chladí další várka vanilkových rohlíčků a za chvíli mě čeká souboj meči s malým Daichim. V tu chvíli, v ten okamžik, je to můj čas. Můj svět. Svět modrýc hortenzií a lehounkéo jarnío vánku, který mi k nohám přivane tančící, sakurové lístky.
V té bublině si čtu romantickou mangu a přitom mi hraje Ponyo, nebo Cesta do Fatazie.V tom světě je slunce a modré nebe. Růžová zmrzlina a modrá limonáda. Je v něm vzkaz, tajně napsaný na zdi jen pro mě a kocour co mě zavede na místa, kde jsem nikdy nebyla.
Je tu ticho, žádné hlasy, jen zpěv ptáků.Procházím se po lese a nacházím oříšky a semínka, která z pytlíku vytrousil malý, modrý Totoro. Procházím se a ve chvíli, kdy na mne dolehne smutek, je tu on. Můj muž, co mě doprovází. Jen tiše jde vedle mě a prožívá tu chvíli se mnou. Ví jak moc jsem teď zranitelná a tak jen dolíží, abych se neztratila.
Až na Vás dolehne předvánoční stres, vypněte. I kdyby to mělo být v noci, kdy je v domě konečně ticho. Zachumlejte se do deky, nasaďte si sluchátka a vplujte do světa anime. Nechte se prohřát letním sluncem a uvolnit chladem a tichem prastarého lesa. Nalaďte se a odpočiňte si.
A až se vzchopíte, užijte si ty pravé vánoce!! Vyražte s těmi nejmilovanějšími na Vánoční trhy, dejte si svařáka a trdelník. Kupte si novou ozdobičku nebo voňavé mejdlíčko. A když už tam budete, nezapomeňte se mrknout do nejbližšího vietnamského obchůdku, jestli tam na vás nečeká nějaký poklad za pár kaček, který si sami nadělíte pod stromeček. A psssst, nikomu ani muk 🙂
Něco málo růžového mi v nádherném Hanami měsíci přišlo pod ruku. A něco i z číny. 🙂
Nejdřív vás navnadím nádherně rozkvetlou sakurou na zahradě mých rodičů, u mého rodného domu. Všichni se pod ní chtějí fotit 🙂
Pořídila jsem pár drobností v Kiku, mistička a kouzelné zrcadlo byli ve výprodeji takže to bylo jasné.
Zrcadlo už visí u dětí v pokojíčku, jak jinak než na holčičí stěně 🙂
A na růžovou stěnu malé Mei přibyla i její polička. Na ní větvička z Kiku s rozkvetlými sakurovými kvítky, kasička ve tvaru muffinu a jednorožec, starý, s dírou na zádech (nasazovala se tam asi nějaká figurka), upravený, zkrášlený a jako nový !!
Washi pásky od miláčka z číny, přišly jendotlivě takže malá překvápka 🙂
A něžňoučké naušničky, které mi opět vybíral Tomoe.
Přišlo ještě jedno překvápko ale nebylo růžové a bylo trochu brutální tak ho nenajdete tady ale v článku Tvoření s Totorem a nebo Anime věcičky . Jste zvědaví?? 🙂
Tak jak prožíváte červen??? Máte nějaké novinky? My ano !Určitě největší novinka je tahle.
Modrou skleněnou kytičku mi koupil můj malý Daichi na pouti, za své našetřené peníze, růžičkové naušničky s kamínky mi koupil Tomoe, právě k té krásné události. Ano, některé z vás hned věděly – pozitivní těhotenský test. V květnu jsme se rozhodli vědomě počít naši malou Mei. Samozřejmě ještě nevíme jistě jestli je to holčička ale zatím to tak cítím a u Daichiho jsem to poznala hned, tak uvidíme.
Ta čárka na testu je slabounká, samozřejmě mi pak vyšel ještě jeden s úplně plnou čárkou ale tohle byl ten první náznak, první důkaz 🙂 A ty bývají nejhezčí ne??
Tak mi prosím přejte, ať naše miminko pěkně roste a je zdravé s šťastné, děkuji všem!!!!
No a další malé radosti, tak například samolepky ze stránky svetpasek.cz.
Jarní dušík
a Sweet love
Prožíváme teď trošku náročnější období, znáte to, na člověka se to nějak hrne všechno na jednou zrovna když potřeuje odpočívat. A protože obě mé děti potřebují dobře naladěnou maminku, budu tu teď častěji, protože svět anime a vlastně Svět Hotaru, mě dokáže vždycky posílit a pozitivně naladit. takže se těšte na nové články, recenze, výtvory a užívejte si anime léto!!!!
Školní uniformy hoďte na dno skříně a šup ven, do krásné přírody, užívat si léto!!!
Ať už vás čeká léto u moře, brigoška, lezení po horách nebo jen potulování se s přáteli po blízkém okolí (ano ano tak to letos máme my a ještě k tomu děti :-)), užijte si léto, tak jak je vám to nejpříjemnější!!
Naordinujte si klidné, lenošivé dny se starými známými anime filmy…
zajděte si na nějaký funny festival…
na dobré jídlo..
a samozřejmě na zmrzku 🙂
Aby to nebylo tak neosobní, podělím se s vámi i o své soukromí. Třeba to,jak se i naše malinkatá Mei zamilovala do kočičího autobusu 🙂
Je z ní krásná,teď už půlroční holčička. Nosí nadýchané letní šatičky a mašli ve vlasech. A můj Daichi?? Ten, ač jeho nejoblíbenější hračka je Spiderman a staví megastroje z lega dupla, nedávno mi pošeptal, že má moc rád Bezpáteřníka hihi 🙂 Ježíšek jednoho velikého, plyšového viděl na aliexpressu takže kdo ví…možná k nám na vánoce zavítá Bezpáteřník. A Tomoe?? To je pořád můj nejúžasnější liščí démon 🙂 Nejlepší muž na světě!! Stále pohotový, milý, silný, důvtipný a vynalézavý, hloubavý a oddaný. Je mi maximální oporou a já ho nedám!! Neee!! 🙂
A co vy?? Jak si užíváte léto?? Napište o tom Hotaru dopis a připojte pár žaludů pro Totora. Letní dopisování je nezapomenutelné…
Za uplynulý rok,si každý z vás něco zaslouží!! Třeba novou plážovou tašku, anime talisman na cesty či něco pěkného do pokojíčku. No tááák, udělejte si radost!!
Já si radosti teda dělám pravidelně ale už dlouho nic anime. Naposledy vlastně Bakugan desky na papíry které jsem náhodou objevila v domácích potřebách.:-) A co vy?? Máte nějaký letní otaku – anime úlovek??? Pište a posílejte fotečky!!
A léto, to si užívám maximálně. Výlety, procházky i pokec s kamarádkou si pravidleně dopřávám.
Aby jste věděli jaká já jsme otaku, tak se přiznávám že si často představuju, že jsem v Japonsku a taky někdy v manze či pěkně barevném anime. Žiju totiž v nádherné přírodě, obklopená kopci. Máme tu louky plné barevných květin, hluboké lesy a nádherné skály. A vodopády. Cesta do školky nám pěšky zabere tak 3/4 hodiny když se necouráme, já jsme tam za 15 minut ale s Daichim to nejde tak rychle. Ráno jezdíme busem a odpoledne chodíme domů tak 2 hodiny protože si užíváme vše,co je kolem nás. Daichiho školka je hned u základní školy a ta je opět obklopená lesem. Hned před škloním dvorkem stojí obrovské buky a modříny a pod nimi si děti hrají. Hned vedle lesa je stromy oklopený rybník s nádhernými lekníny a dětské hřiště. A na tomhle místě trávíme rádi čas i teď o prázdninách. Potkávám tam kamarádky a Daichi si skvěle vyhraje s dětmi. A Mei se krásně vyspinká v kočárku. Taky je to vlatsně v centru našeho městečka takže tam zrovna chodím i nakoupit a na poštu. Tak a proto ráda fantazíruju, protože je to tu tak krásné, někdy až kouzelné.
A teď vy!! Užívejte si léto ať jste kdekoli, dívejte se na krásné věci a vnímejte to všechno 🙂 Posílám pusu a očekávám pohlednice!! Odpovím!papa
Srpen, léto, slunce, zlátnoucí tráva na lukách, pohoda jak se patří. a jak to vypadá u mne doma? Tak nejdřív mrkneme, co mi to přišlo z imago.cz za balíček.
Hm hm, takže hrníček a ze studia Ghibli. Ale jaký? Pozooooor překvápko…….
Porco Rosso!!! Tohle prasátko mi připomíná léto a moře a uznejte, tenhle film je docela letní a odpočinkový. Jasně vzdušní piráti, souboje ve vzduchu ale i tak….tohle k létu prostě patří.
Čekala jsem na hníček celé 2 měsíce tak teď si tu kávu v něm, opravdu vychutnám 🙂
A co takhle mrknout na mou letní nástěnku? Není to nic extra ale je má 🙂
Zajíčci dole – ty jsem objevila v jednom z dopisů které mi psala moje maminka když jsem bydlela daleko od domova. Namalované a vymalované s láskou. Nejsou rozkošní?
Papírový racek – to je můj malý letošní rituál. Vždycky když se cítím bídně, namaluji si pana Racka pro štěstí. Vystřihnu ho a nalepím do diářku nebo dám do peněženky…Už jich mám malou sbírku a tady jeden je.
Koťátko – vystřihla ze svého kalendáře moje Mei jen pro mě. I malého králíčka tady dole mám od ní.
A jasně, nechybí fotky Kenshiho a Eliase. ( Ty fotky Kenshiho jsem v zájmu našeho krásného vztahu s Tomoem přesunula na anime poličku a na nástěnce je momentálně hlavně Tomoe hihi :-))
Nechybí tu výklad run pro naši rodinu na celý rok, sem tam nějaká mořská hvězdice a spousta poznámek co kde kdy mám a můžu udělat.
Kenshi Yonezu – hvězda mého léta
Byli jsme nedávno na výletě v jednom mém oblíbeném městečku. Jezdím tam jen několikrát do roka. Dá se do něj docela pohodlně dojet asi za 45 minut přes kopce ale v zimě, je tahle cesta uzavřená takže netrpělivě čekám každé jaro až silnici otevřou. No a když jsme s dětmi kupovali nějaké radosti v místní hračkárně, Tomoe který to všechno platil, koupil mi pytlíček Štěstí !! Sice se mě pak trochu ostýchavě ptal jestli mi to nevadí, aby mě neurazil ale když jsem vykřikla : „Co blázníš? Já miluju překvapení!!“, byl rád a já se s Vámi o své štěstí podělím alespoň na fotkách.
holčičí pytlíček Štěstí
To je on !!!! Co v něm bude???
Přívěšek s písmenkem B , samolepící etikety/ jmenovky na sešit a nějaké přání se sněhurkou?
Z přáníčka se vyklubala prostorová zahrada s princeznami. Oóooo jak já se mám 🙂
A jmenovky na sešity, ty plně využívám 🙂 Každá jmenovka má jiný ,motiv a jinou barvu. Super!!
A na závěr už se potěším jen mými hortenziemi, které jsou prostě božské !!
Tak pá a já si jdu užít zbytek léta!! Užívejte též!!
Tam jsem se rozhodla Vám ukázat mé nové i staré malé radosti.
Tohle tričko mi objednal Tomoe a je to tedy velká radost a né že né.
Už jsem Vám na mé zahrádce ukázala porcelánové kočičky – náušničky. Nesmím ale zapomenout na jedny z mých nejoblíbenějších náušnic, které jsou také vyrobené z porcelánových kuliček a ty mi také přišly z Číny. Akorát že už před pár lety. A stále je mám 🙂
Jednoho dne v létě, jsem uvažovala kde koupit takový ten kamenný Japonský chrám na zahradu. Na netu jsem toho moc nenašla. Druhý den, přivezu do místního krámku se zeleninou, ovocem a květinami různé sochy do zahrady. Zajásala jsem že zákon přitažlivosti funguje! Oooo díky Vesmíre!! A chrám byl můj.
Je tak krásný že když jsem si rozbalila nejnovější balíček z Číny, nálepky z milovaného anime Kami-sama Hajimemashita se na něm okamžitě zabydlely 🙂
krása že?
A nesmím zapomenout na kamínek a placičku. Ty jsem si v létě vyrobila pro radost.
Léto se chýlí ke konci a já jsem se ulila od rodičovských povinností a nechala jet malé Totoříky s Velkým Totorem na výlet samotné. Udělala jsem si svou oblíbenou obilnou kávu a rozhodla se strávit den na zahradě.
Společnost mi dělali mé krásné hortenzie.
A také pan soused kterého jsem potkala u našich společných kůlniček. Zrovna vyklízel jednu starou kůlnu , která tu zbyla, plna harampádí po nějakém bývalém nájemníkovi. Tak jsem tam spolu hrabošili a vyházeli nějaký binčus. Kromě dřeva na rozřezání a starých květináčů mi tam našel starý kalendář z roku 1994. Je krásný, je otaku, je můj 🙂 Putoval na půdu a visí tam.
A co jsem dělala v roce 1994 ? Zrovna mi byly 4 roky. Doma jsem měla velkou plyšovou pandu, milovala jsem Čínské vějíře a táta mi hrával na kytaru legrační písničku o Číňanech. Že by to mělo nějaký vliv? 🙂
To mi připomělo že mi Tomoe někdy na jaře objednal z číny porcelánové kočičky. Přišly, tak jsem si vyrobila naušničky. Náramek mám koupený tady v Čechách. Miluju porcelánové šperky.
Když jsem si vyrobila a vyfotila tyhle kočky , pustila jsem se do malování výrobků z hlíny.
Společnost mi tentokrát dělal Porco.
Bylo to příjemné, tiché odpoledne na naší zahrádce, plné objevů a tvořeníčka.
Tenhle článek, tyhle fotky, patří do doby která nebyla moc veselá ale i tak měla své kouzlo.
Byla jsem tehdy moc a moc osamělá .
Když byl Daichi vzhůru, prožívala jsem na plno každý den, každý okamžik s ním. Hráli jsme si, blbli, vyráběli, chodili na procházky. V tomto ohledu to byla krásná doba.
Ale když Daichi po obědě vyspával a také večer, doléhala na mě osamělost a smutek. Žila jsem v té době oproti dnešku docela chudě. Jednou za měsíc, když to šlo, dělala jsem si malé radosti. Jela jsem s mamkou nakoupit jídlo a objevila jsem v Lídlu tyhle krásné sakurové kalhoty na jógu a pánské růžové tričko. Tenkrát stálo asi 50 kč. No a když jsem v Kiku u pokladny spatřila tenhle mega růžový prsten za 25 kč, věděla jsem že je můj šťastný, růžový den.
Hlavně v únoru a v březnu, kdy tady v horách je ještě zima a mě se tolik stýdká po jaru, snívám o uličkách kde kvetou sakury a voní jaro, i v mé samotě.
V další, růžový den jsem sehnala umělé sakury a nazdobila si svůj koutek radostí. Byl únor, hromady sněhu, za oknem šedé mraky. Já měla jaro 🙂
Dívala jsem se na romantické anime a šila přitom v ruce povláček na nahřívací polštářek. Jak jinak než kawaii pandí.
Naučila jsem se dělat si malá růžová zákoutíčka, která mě uměla pohladit po duši.
Vzpomínám s láskou na své růžové dny 🙂
Až Vám bude smutnou a venku bude pršet, udělejte si růžový den, doporučuji!!!
